Jízdní řády a dané stanice byly uvedeny na webovém portálu městské knihovny. Různá místa se střídala v liché a sudé týdny. V liché týdny fungovaly zastávky Čimice (Na Zámkách), Modřany (Pavelkova), Hostivař (Doupovská), Podolí (Podolská), Palmovka (autobusové nádraží), Dolní Měcholupy (Za Kovárnou), Michle (Jihlavská), Jahodnice (9.května), Karlín (Invalidovna). V sudé týdny Nebušice (Nebušická), Černý Most, (Bryksova), Kamýk (Těšíkova), Libuš (K lukám), Jinonice (Butovická), Karlín (Karlínské náměstí), Kyje (Rožmberská), Horní Měcholupy (Ravennská), Braník (Na Mlejnku).
Další možností je služba BOOKPORT. Knihovníci doplnili pro čtenáře nabídku e-knih o detektivky, romány i literaturu faktu. Lze takto číst přímo knihy z mobilu. Návod je uveden na youtube ve videuklipu Jak na Bookport. Novou službu knihovna nabízí svým registrovaným čtenářům nebo těm, kteří si na dálku zřídili online členství. Po přihlášení do aplikace mohou číst knihovnou předplacené knihy.
Knihovny se digitalizují
A pak tu jsou i digitální knihovny. Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním depozitáři a rovněž je zpřístupňuje. Objekty vstupující do digitální knihovny mohou být přímo „born digital“ nebo jsou získávány digitalizací klasických dokumentů, s níž se v Praze začalo po povodních v roce 2002. Digitální služby poskytuje Městská knihovna v Praze, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Národní technická knihovna, Parlamentní knihovna, Knihovna Akademie věd ČR, také knihovny univerzit a krajů. Zpřístupňují nám tak až 250 tisíc knižních svazků i časopisů. Česká digitální knihovna ČDK umožňuje přístup ke svým digitálním dokumentům v českých knihovnách z jednoho místa.
Největšího počtu výpůjček v historii dosáhly veřejné knihovny v ČR v roce 2004, kdy vykázaly 72,9 milionů výpůjček. Následující rok 2005 byl rokem obratu k postupnému poklesu tradičních výpůjčních služeb. Až k roku 2015, kdy bylo evidováno pouze 60 mil. výpůjček. Pokles zájmu veřejnosti o půjčování tradičních dokumentů můžeme sledovat nejen v Česku. Jedná se o celosvětový trend. Počet výpůjček fyzických dokumentů (knihy, periodika apod.), jak vysvětlují knihovníci, je totiž kompenzován zvyšujícím se zájmem o využívání digitálních dokumentů. Ukazatel počtu stažených digitálních archiválií stoupal až do roku 2014 a dosáhl 40 milionů dokumentů. V minulém roce však nastal pokles. V budoucnu uvidíme, zda se jedná o pokles setrvalý, nebo pouze o meziroční výkyv. Od roku 2015 se také začalo s evidencí e-výpůjček. Zde jsou knihovny teprve na začátku cesty – v roce 2015 vykázalo 72 knihoven celkem 34 656 e-výpůjček. Celkový vývoj výpůjček ukazuje, že veřejné knihovny musí svým současným uživatelům nabízet také služby v digitálním prostředí. Jinak bude zájem o jejich služby postupně klesat.
Čtenáři a pandemie
V ČR máme víc jak 5 tisíc knihoven a 887 poboček s objemem knižního fondu 64 551 tisíc dokumentů a ročním obratem 51 201 tisíc výpůjček. Agentura Nielsen Admosphere udělala o čtenářích průzkum. Zjistila, že 69 % populace využilo v době pandemie služby digitální knihovny. Nejvíc, 44-56 procentům dospělých vadí uzavření knihoven právě pro malé děti a dospívající mládež. Od listopadu do letošního února se do provozu Národní digitální knihovny zapojilo 138 knihoven, přičemž denní návštěvnost byla 2 250 návštěv a zobrazených stránek 13,2 milionů.
Zvýšil se počet výpůjček a stahování e-knih, a to až o 85 %. Pandemie nám dala víc času na čtení, ale ubrala na soustředěnosti, klidu a pohodě při četbě. Děti víc hrály digitální hry (nárůst o 41 %), sledovaly sociální sítě (nárůst o 38 %) a televizi (nárůst o 22 %). U dospělých se zvýšila četba u pravidelných čtenářů (o 18 %). Jak také připomínají odborníci, mnozí z nás vlastní četbou vyvažujeme konzum televizní obrazovky (až o 44 %).
