Židovskou rodinu světově uznávané cembalistky a hudební pedagožky Zuzany Růžičkové připomínají od středy v její rodné Plzni kameny zmizelých. Kostky s kovovou destičkou se jménem oběti holokaustu přibyly v dlažbě chodníků před domy v Plachého a v Husově ulici, kde do začátku roku 1942 její rodinní členové žili.
V koncentračních táborech zahynul otec Růžičkové, její prarodiče, teta se strýcem, bratranec a sestřenice. Konce války se dočkala jen Zuzana a její matka. V Plzni se ve středu a ve čtvrtek pokládá 29 kamenů zmizelých, celkem jich v ulicích města bude 179, řekla radní pro kulturu a památky Eliška Bartáková (ANO).
Tři transporty odvezly v lednu 1942 z Plzně do Terezína 2613 Židů, válku přežilo 209 z nich. Růžičková odjela necelé dva týdny po svých patnáctinách a za války prošla tábory v Terezíně, Osvětimi a Bergen-Belsenu. Kameny od středy na třech místech Plzně připomínají jejího otce Jaroslava, dědečka Jindřicha a babičku Pavlu, strýce Karla a tetu Kamilu, bratrance Miloše a sestřenici Dagmar.
Další dlažební kostky se jmény ve středu město položilo také na památku rodin Trauerovy, Schickovy, Tanzerovy, Beckovy či Humburgerovy. „Kameny zmizelých navrhli pro rodinu Felixe Kohna umístit také potomci takzvaných Wintonových dětí, které na poslední chvíli odjely z okupovaného Československa do Anglie. Jednomu z příbuzných už se odjet nepodařilo,“ řekla vedoucí magistrátního odboru kultury Květuše Sokolová.
Holokaust Růžičkovou poznamenal. „Ona se přitom Židovkou stala až kvůli Hitlerovi – do té doby byli asimilovaná rodina, která žila normálním životem jako ostatní české obyvatelstvo. Byla to rodina, která se považovala vyloženě za rodinu českou, otec byl členem Sokola, byli součástí plzeňského kulturního života,“ řekl předseda Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové Aleš Březina. „Tu zkušenost ale považovala pouze za jednu ze zkušeností svého života. Nechtěla být redukována jen na několik let holokaustu a na osud židovského národa. Pro ní zásadní bylo, že směla děla hudbu, že mohla natáčet Bachovské komplety. Říkala, že by byla nerada, kdyby to, co způsobil Hitler, mělo zastínit to, co ona více než 50 let života po válce tvořila,“ řekl Březina. Růžičková zemřela v září 2017.
Plzeň si příští rok připomene sté výročí jejího narození. Dosud ji připomíná pamětní deska na konzervatoři, kde v letech 1945 až 1947 studovala. Plzeňská filharmonie by měla příští rok zařadit do festivalu Smetanovské dny koncert věnovaný Růžičkové. Nadační fond, Plzeň, místní židovská obec i biskupství by příští rok chtěly založit na připomínku Růžičkové festival, který by se věnoval staré i moderní hudbě, dodal Březina.
Kameny, o které se má „zakopnout“, takzvané Stolpersteine, mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na oběti nacistického režimu. V Plzni se poprvé v dlažbě chodníků objevily v roce 2012 a kromě židovských obětí připomínají také romské oběti holokaustu.
Zdroj: ČTK
