Spolu došla po více než dvou měsících povolebního vyjednávání s Piráty trpělivost a rozhodla se je ukončit. Za hlavního viníka nedohody označuje dosluhujícího primátora Hřiba. Teď zkusí domluvit podporu menšinové radě. V tom má už jistou podporu hnutí ANO, nicméně jen do února. Pak by podle něj měla být ustavena rada většinová. To bude ale nespíš možné právě jen s ANO.
Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se opakovaně nedohodla s Piráty o koalici v Praze a v jednáních už pokračovat nebude. Požadavek na většinu v radě pro Spolu je podle Zdeňka Zajíčka (ODS) zásadní, to ale Piráti kategoricky odmítli. „Není dál v tomto směru o čem jednat,“ vysvětlil Zajíček. Spolu následně zahájilo jednání o podpoře menšinové rady s tím, že osloví všechny strany v zastupitelstvu kromě SPD. Již večer po neúspěšném jednání se ale Piráti nechali slyšet, že menšinovou radu nepodpoří.
„Nedělat rohožku“
„Já si myslím, že hlavní důvod, na čem jednání s Pirátskou stranou ztroskotala, je osoba pana Hřiba,“ prohlásil pro Český rozhlas předseda pražské ODS Marek Benda. „Dokonce v řadě jednání, kdy pan Hřib nebyl přítomen nebo byl, řekněme, mlčenlivější, tak se věci posouvaly dopředu. Ale mám pocit, že pan Hřib nemá žádný zájem uzavřít v Praze koalici, že nemá žádný zájem na tom, aby došlo k výměně stávající rady.“ Piráti podle něj dostali nejštědřejší nabídku, jakou mohli dostat.
„Nabídli jsme jim všechny resorty, které požadovali. Nechápu to, ale teď se musíme soustředit na to, aby nějaká rada byla vůbec ustanovena,“ doplnil Benda. Dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti) naopak za základní příčinu krachu jednání považuje to, že Spolu podle něj neustoupilo ani o píď ze svých požadavků a s výsledkem méně než 25 % hlasů chtělo vládnout celému městu samo.
„Nedělat v koalici rohožku není vyjednavačské selhání. Ustoupili jsme například v požadavcích na počet radních nebo jsme plně uznali nárok Spolu jako vítěze voleb na obsazení pozice primátora, i když by se věnoval řízení města jen na částečný úvazek,“ komentoval konečný výsledek Hřib. Piráti jsou podle jeho slov stále otevření konstruktivnímu jednání, protože chápou, že Spolu potřebují do koalice partnera. „A je jen na nich, kdo to bude: jestli demokraté, nebo populisti,“ dodal.
Menšinová rada
Za demokraty nepřímo označil své spolustraníky a zástupce Prahy sobě, zatímco za populisty hnutí ANO. To totiž vychází v podstatě jako jediná další možnost k vytvoření většinové koalice. Tomu ale dlouho bránila nevůle k tomuto spojení ze strany předsedy ODS a premiéra Petra Fialy. Koalice Spolu a ANO je přitom ve vedení řady měst a obcí v celém Česku. „Není to optimální situace. Moje preference, a myslím, že i předsedů ostatních koaličních stran, byla taková, abychom se dokázali v Praze domluvit. Ale jsem přesvědčen, že na celostátní politiku a politiku vlády to nebude mít vliv,“ komentoval současný krach jednání o vedení Prahy Fiala.
Podle předsedy zastupitelského klubu ANO Patrika Nachera je hnutí ochotné podpořit menšinovou radu Spolu, ale jen do konce února. To by mělo vytvořit dostatečný časový prostor pro vytvoření koalice většinové. „Za hnutí ANO jsme připraveni za určitých podmínek a dočasně podpořit menšinovou Radu koalice Spolu tak, jak už jsme před měsícem nabízeli. Věříme, že tím odblokujeme neuvěřitelnou zamrzlou situaci v Praze, kterou trpí především naši občané, a budeme tak moci pokračovat v prosazování našeho programu – například právě pomoci lidem ohroženým chudobou,“ uvedl k tomu šéf pražského ANO Ondřej Prokop.
Svou podporu spojení Spolu a ANO již dříve vyloučili pražští zástupci STAN. „Spolupráci s hnutím ANO na úrovni rady si nedovedeme představit,” prohlásil koncem října jeho pražský šéf Petr Hlaváček.
Opoziční smlouva?
Před rodícím se spojením ANO a Spolu varuje například i lídr Prahy sobě Jan Čižinský. „Ukázalo se, že bohužel Spolu nemyslelo koaliční jednání vážně. Vždy chtělo většinu v radě, což neodpovídá výsledku voleb. Byla šance na stabilní koalici fungující v zájmu Prahy. Teď to směřuje k opoziční smlouvě založené na ekonomických zájmech jednotlivců, k nestabilitě a chaosu,“ prohlásil.
Současné vyjednávání o novém vedení hlavního města trvá 79 dní, a je tak nejdelší v historii Česka. Od voleb v roce 1994 se na zvolení nového vedení města čekalo nejdéle měsíc a půl. V roce 2010 byli rada a primátor zvolení 45 dní po volbách, o čtyři roky později to trvalo jen o den déle. V letech 1994 a 1998 byli primátoři zvoleni už po necelých dvou týdnech od voleb. Zástupci Spolu chtějí vedení Prahy zvolit na již dvakrát přerušeném ustavujícím zastupitelstvu, které bude pokračovat 15. prosince.
