K pravoslaví se hlásí především obyvatelé jihovýchodních a východních evropských států, například Ukrajiny, Ruska, Srbska a Řecka. Velikonocemi končí pro pravoslavné čtyřicetidenní půst.
Pravoslavná pascha v Rusku a na Ukrajině vrcholí v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy se věřící vydají na cestu k chrámu. Zdraví se od té doby po celou neděli pozdravem Kristus vstal z mrtvých (Christos voskrese). Zapalují se také svíčky u ikon patronů. Vajíčka se barví načerveno a obdobě mazance se říká kulič. Lidé mohou nosit pokrmy, které chtějí posvětit.
Pravoslavným Velikonocům předchází dlouhé období přísného půstu. Podle církevních pravidel se věřící zdržují všech jídel živočišného původu, výjimku mají pouze děti a nemocní. Zároveň se toto období vyznačuje maximálním duchovním soustředěním a modlitbou, aby bylo skutečnou přípravou na jeden z největších svátků v roce.
Průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení si věřící připomínají v předvelikonočním, takzvaném svatém týdnu. Bohoslužby jsou každý den tematicky věnovány určitým biblickým milníkům Ježíšovy cesty, například poslední večeři či ukřižování.
Po Velikonoční neděli pravoslavní slaví Světlý týden, při kterém stěna s ikonami v chrámech zůstává lidem přístupná i mimo bohoslužby.
Zvykem bývá svátky oslavit s rodinou, tudíž je tradicí zvát blízké na návštěvy domů. Pascha je pro pravoslavné druhým největším svátkem po Vánocích.
V Praze je kupříkladu pravoslavný chrám sv. Mikuláše nebo chrám sv. Ludmily v Bubenči, chrám sv. Cyrila a Metoděje v Novém městě. V Plzni využívá pravoslavná církev kostel sv. Anny, stejně tak například kapli sv. Ivana Českého ve Zlíně, která svou polohou slouží pravoslavným i ze Slovenska.
zdroj: ČTK
