Instalován byl kříž záměrně asymetricky, ukazuje díky tomu jedním ramenem na benediktinský klášter a druhým ramenem k letohrádku Hvězda. Jde o tři a půl metru vysoký kříž, za nímž stojí benediktin, teolog a umělecký kovář z Hannoveru Abraham Fischer. Jeho díla včetně smírčího kříže k 500. výročí reformace jsou k vidění na řadě míst v Německu.
Dvě znesvářené strany konfliktu
„Moderní zpracování díla, jaké Abraham Fischer zvolil, umně odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem,“ uvedl Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice s tím, že jde vlastně o symbolické spojení tří křížů v jeden celek.
„Dvě zrezlé ocelové části představují dvě znesvářené strany konfliktu. Rez odkazuje na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Třetí kříž, tedy modrá část z titanu, jenž nepodléhá vlivům prostředí, odkazuje k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět,“ doplnil.
Odhalen byl Kříž smíření přesně v den 400. výročí bitvy na Bílé hoře. „Navazujeme tímto na českou duchovní tradici. Smírčí kříže jsou její pevnou součástí, přičemž obvykle bývají vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Chtěli bychom, aby se náš Kříž smíření stal trvalou připomínkou bělohorských událostí a místem symbolických akcí, například poutní cesty, do níž lze zařadit i nedalekou mohylu bitvy na Bílé hoře a hrob padlých v klášteře benediktinek z opatství Venio,“ uvedl P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
