Radní za ANO spolu s náměstkem primátorky Petrem Dolínkem (ČSSD) v červenci schválili novelu Pražských stavebních předpisů. Změna spočívá v tom, že vypadl požadavek na oslunění bytů. Ten přitom zaručoval, že od 1. března musely do každého bytu po dobu 90 minut dopadat přímé sluneční paprsky. Jenže primátorka Adriana Krnáčová, která nazvala Pražany „zpovykanými“, má zřejmě za to, že jsou „zpovykaní“ i co se nároku na denní světlo týče. Podle ní šlo totiž o normu brzdící výstavbu bytů v hlavním městě.
Nové domy zastíní ty staré?
Koaliční partner na to má však jiný názor, a proto pro novelu nehlasoval. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení) se obává toho, že odstranění požadavku na oslunění bytů umožní, aby se vedle již postavených domů stavěly nové objekty, které ty původní zastíní.
Že je odstranění podmínky na oslunění bytů pro Pražany zdraví škodlivé dokládá článek docenta Jana Kaňky ze Stavební fakulty ČVUT v Praze, který vyšel v časopise Světlo v únoru 2014. „Zatímco bez vzduchu může (člověk) vydržet řádově minuty, bez vody dny a bez potravy týdny, nedostatek slunečního záření v bytě má vliv na kvalitu našeho života po celé měsíce a roky. Příznivé působení slunečního záření na uživatele bytů, resp. nepříznivý vliv jeho nedostatku, jsou dlouhodobé a jsou kombinovány s jinými vlivy, včetně životního stylu konkrétního jedince,“ píše odborník.
Méně světla znamená vyšší úmrtnost
„Nejlepší laboratoří pro výzkum vlivu slunečního záření na zdraví lidí je život sám. Doba průmyslové revoluce v 19. století byla spojena s nespoutaným prouděním lidí do měst, chaosem v nich, s růstem sociálního napětí a se všeobecným „brutálním“ stavebním vývojem využívajícím území měst na základě spekulací, kdy byly podceňovány požadavky zdravého bydlení. Souvislost mezi výskytem infekčních nemocí a nedostatkem slunečního záření v bytech byla prokázána dlouholetou lékařskou praxí v té době. Nezdravé podmínky na pracovištích i v bytech byly příčinou vysoké úmrtnosti,“ uvádí Kaňka.
„Modelové výpočty dokumentované na obrázcích prokázaly, že požadavky na proslunění bytů nejsou překážkou rozumného stavebního rozvoj měst. Tisíce úspěšných realizací obytných budov i jejich celých souborů po celém území naší republiky dokazují reálnost současných požadavků na proslunění bytů ve všech typech dosavadní i nové výstavby,“ dodává závěrem.
ANKETA:
Proč jste hlasoval/a PRO odstranění požadavku na oslunění bytu? Proč vám vadí světlo?
Petr Dolínek (ČSSD):
Z mého pohledu jde o odbornou otázku, proto jsem ji konzultoval s řadou expertů. Ti se jednoznačně shodují, že původní požadavek na takzvané oslunění byl až absurdní, stejného názoru byl i Institut plánování a rozvoje Hlavního města Prahy. Důsledkem bylo, že se musely stavět podivně kroucené stavby. Jsem toho názoru, že Praha v tuto chvíli především potřebuje razantně nastartovat bytovou výstavbu, protože bytů je málo a jejich ceny jsou bohužel momentálně mimo realitu. Musíme vytvořit takové podmínky, aby si v Praze mohli dovolit bydlet i normální lidé, kteří zde pracují.
Adriana Krnáčová (ANO):
Díky té novele v Praze vznikne mnohem více bytů, protože ten absurdní a přežitý požadavek na oslunění způsoboval, že mnoho z potenciálních bytových jednotek muselo být kolaudováno jako kanceláře nebo ateliéry. Každý si přeci může svobodně zvolit, kolik ve svém bytě chce denního světla. V žádném případě není pravda, co se účelově snaží tvrdit někteří politici a aktivistická sdružení, kteří si tu problematiku ani pořádně nenastudovali. Samozřejmě, že nové budovy nebudou zastiňovat ty stávající, protože to řeší Pražské stavební předpisy v jiných místech a oslunění s tím nemá nic společného. Existuje například takzvaný odstupový úhel, který zaručuje, že v úhlu 45 stupňů musí být mezi stavbami volný prostor.
Proč jste hlasovala PROTI odstranění požadavku na oslunění bytu?
Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice):
Nulová varianta (tedy vypuštění požadavku na oslunění bez dalšího) poškodí desítky tisíc majitelů již osluněných bytů. Zastínění novou zástavbou totiž nebude téměř nic bránit.
Je dobré také vědět, že prvorepublikové blokové bytové domy s osluněním problém nemají, protože kolem schodiště mívají 2-3 byty, takže je poměrně snadné zajistit, aby každý byt měl aspoň jedno okno na prosluněnou stranu. A ještě u třípokojového bytu stačí 1 vhodně umístěné okno, protože podle dnešních PSP stačí proslunit 1/3 obytné plochy.
Proslunění a osvětlení není zdaleka jen otázkou blokové zástavby. Problémy s prosluněním ve skutečnosti mnohem víc vznikají u „sídlištní“ výstavby.
Míra oslunění také hodně ovlivňuje energetickou náročnost bytu. Verze, kterou navrhuje paní primátorka, má ještě jedno zásadní riziko. Soudní spory o upravené znění PSP. Pokud by soud rozhodnutí o vypuštění zrušil, vznikne obrovské zpoždění při přípravě projektové dokumentace a samozřejmě zmařené náklady u stovek projektů.
Marcel Mihalik, Šárka Turčeková
