Bohužel i v jejich pěvecké kariéře zasáhla rána osudu a tou byla naprosto nečekaná smrt Milana Chladila v roce 1984.
A jak to všechno začalo
V první řadě šlo o skvělý nápad pánů: Vladimíra Dvořáka a Karla Vlacha v polovině padesátých let.
Orchestr Karla Vlacha také často Yvettu Simonovou a Milana Chladila na jejich turné doprovázel.
Baryton Milana Chladila a alt Yvetty Simonové se zapsaly do paměti více než jedné generace. Mezi jejich největší hity patří písně O nás dvou, Sladké hlouposti, Dáme si do bytu, Sentimentální, Bílá pláž, My dva a čas.
Zpívali spolu často v karlínském hudebním divadle a na dalších pražských a nejen pražských scénách.
Oba byli také činorodými a úspěšnými zpěváky i každý sám za sebe. Věnovali se různým hudebním stylům a dokonce i divadelnímu angažmá.
Pojďme se tedy poohlédnout za jejich osobními úspěchy, životem i kariérou…
Milan Chladil
Zpěvák Milan Chladil byl během své kariéry idolem mnoha žen a dívek. Působil tak od 50. let 20. století, od nichž se držel mezi československou špičkou populární hudby až do své smrti svým podmanivým baritonem, ale i osobním charismatem.
Narodil se v roce 1931 v Brně a v moravské metropoli studoval konzervatoř, jíž dokončil v Praze. V Brně také začala jeho pěvecká kariéra a rozvinula se v Praze díky Orchestru Karla Vlacha. Během studia také absolvoval jazzovou průpravu. Obecně se také ví, že jazz byl jeho srdcovou záležitostí.
Vášeň Milana Chladila pro jazz se promítla do jeho zájezdů, na které sebou bral ještě v 70. letech zpěváka Rudolfa Cortése.
Milan Chladil spoluzakládal kapely, koncertoval v Německu a Rakousku. V 60. letech se objevil v několika filmech, například v roce 1963 v televizním pořadu: Revue pro banjo.
Jako sólista Orchestru Karla Vlacha měl Milan Chladil na kontě přes 350 originálních písní. Spolupracoval také s televizním orchestrem i mnoha jinými.
Yvetta Simonová, jíž slavné jméno stvořil sám velký Werich
Tato šarmantní velmi půvabná dáma byla od 50. let stálicí československého hudebního nebe. Vládne sametově zabarveným altem a hlubokým ženským hlasem. Na kontě má řadu desek, vystupovala v rozhlase i v televizi.
Narodila se v roce 1928 jako Yvetta Roubalová. Záhy se vdala za Františka Spurného, s nímž zplodila syna Tomáše Spurného, posléze se manželství rozpadlo. Rozvodem skončil i druhý manželský svazek Yvetty Simonové se skladatelem Jaromírem Vomáčkou. Vydržely naopak její vztahy nemanželské se zpěvákem Milanem Chladilem a dirigentem Karlem Vlachem.
Ke svému jménu přišla Yvetta Simonová na radu Jana Wericha, který jí řekl, že s příjmením Spurná prý žádnou díru do světa neudělá. Pěveckou průpravu absolvovala v Bratislavě jako muzikálová a operetní zpěvačka.
Některé hity v 60. letech jako Já jsem zamilovaná nebo Čas borůvkových koláčů vynesly Yvettu Simonovou na nejvyšší příčky pop music. Spolu s Waldemarem Matuškou byli nejposlouchanějšími a nejhranějšími interprety v rádiu i v televizi.
Mimo tyto úspěchy také měla možnost nazpívat v roce 1964 nejznámější písně ve filmu Limonádový Joe aneb koňská opera. Její hlas patřil písním Whisky, to je moje gusto a Když v baru houstne dým.
Po smrti Milana Chladila zpěvačka vystupovala třeba s Karlem Hálou či s Milanem Drobným.
Na kontě má Yvetta Simonová přes 500 vlastních písní.
Vždy hovořila o tom, že ji ten umělecký život bral ten osobní a muži, které do svého života přijala, těžko nesli její úspěšnou kariéru.
V nynější době se těší stále dobrému zdraví, o které dbá a je zasloužilou prababičkou.
Praha je také stále jejím domovem. Bydlí na Evropské třídě v Dejvicích. Tak vy co budete mít to štěstí ji potkat, budete mít i možnost ji třeba požádat o foto či podpis…je to přece stále velká hvězda naší popové scény a na ty se nezapomíná…
Vzpomenete si i vy na jejich písně?
