Lékárny a lékárníci. Jejich prostředí v nás vzbuzuje zvláštní pocity

Každá profese má svého patrona. Tím nemyslím mecenáše s tučným kontem, ale toho svatého, který už toho moc na práci nemá. Dělostřelci a horníci mají svatou Barboru, hasiči svatého Floriána, svatý Prokop má na starosti včeličky a svatý Hubert chrání myslivce. A jak je na tom ctihodná profese lékárnická? I ti mají pochopitelně svého přímluvce.

Má zvláštní jméno a ne příliš známé. Svatý Pantaleon. Lékař ze čtvrtého století po Kristu, který dával příliš najevo svoje vyznání křesťana, a římská moc mu vysvětlila, že to nebyl příliš dobrý nápad. Atributy svatých jsou různé. Svírají v ruce leccos, od kříže přes bibli a palmovou ratolest, až po nádobku s vodou, jako Florián. Pantaleon je velmi prozaický svatý, jeho atributem je, mimo jiné, i stříkačka na klystýr. Ale i on má svůj svatostánek. Nalezneme ho v Pustiměři, nedaleko Vyškova, na jižní Moravě.

Spolky s ďáblem. Tajemství alchymie vždycky lákalo i děsilo

Ale to vše bylo jen pro odlehčení. Lékárnictví je nepochybně velmi staré a ctihodné povolání.  Dnes si něco řekneme něco o jednom lékárníkovi a jedné lékárně. Ten lékárník se jmenoval Jakub Horčický. Později si ke jménu připojí predikát z Tepence, ale na to je ještě brzy. Narodil se v roce 1575, v Českém Krumlově a jeho dráha začala v kuchyni jezuitské koleje. Nemíchal žádné tajemné odvary, ale omáčku, aby se nepřipálila. Funkce kuchtíka nebyla jistě tak hrozná, jeho žaludek mu aspoň věčně nezpíval hlady. Jezuité byli sice v otázkách víry nesmlouvaví, ale současně byli i vzdělaní a někdo z nich zřejmě rozpoznal v tom mladíkovi něco více, než jen kuchařské umění. Mladý Kuba vyměnil zástěru za brk a školní lavici. Jezuitský seminář však neznamenal automaticky církevní dráhu, a Horčický vystudoval v Klementinu filozofii a chemii. Později tuto investici jezuitům bohatě vrátí. Počátkem sedmnáctého století se stal správcem jezuitské koleje v Jindřichově Hradci. A zde se počíná jeho dráha nesmírně úspěšného lékárníka a znalce lektvarů. Naskýtá se velmi zajímavá možnost. V té době byl knihovníkem na Třeboni jistý Václav Březan, kronikář rodu Rožmberků.

Císař Rudolf II. byl figurkou v rukou intrikánů. Jeho nemoc ho dohnala k šílenství

Pan Petr Vok měl úplně jiné starosti, než se věnovat své bibliotéce, která zatím odpočívala ve sklepě, v bednách vystlaných slámou. I Březan měl obavy, jak to s ním bude. Nepropustí ho pán? Topí se přeci v dluzích. Knihovna Petra Voka byla proslulá a patřila k největším v Evropě. Ukrývala nejednou kuriozitu a záhadu, za kterou pan Vok nelitoval dobře zaplatit. Na mysl přichází jistý tajemný rukopis, dodnes nerozluštěný. Co když se dostal do rukou Horčického? Nikoliv krádeží, nebudeme ctihodného pána podezřívat. Prostě taktně naznačil Březanovi, že by měl zájem a argumenty podpořil těžkým váčkem. Březan žil v obavách, že ztratí místo a peníze mu jistě přišly vhod. Transakce se stala skutečností. Horčický nejspíš šifru rozluštil, a neuvěřitelně zbohatl na preparátu s názvem aqua sinapis, hořčičná voda. V roce 1608 vyléčil samotného císaře a stal se šlechticem. Nyní ho opustíme a podíváme se do lékárny.

Voňavá medicína, koření i kosmetika. Levandule je královnou bylinek

Lékárny s dobovým inventářem v nás vzbuzují nejen velmi zvláštní a příjemný pocit tradice a solidnosti. Maličké zásuvky z masívního dřeva, porcelánové dózy s latinskými a pro mnohé záhadnými nápisy a zvláštní vůně, to vše jakoby říkalo, tady se navrací zdraví. Neplatí to absolutně a výjimka potvrzuje pravidlo. Existuje lékárna, ke které se váže krvavá historie. Přesně takovou je lékárna U Černého orla na Malé Straně. Nalezneme ji na rohu Zámecké a Nerudovy ulice. Byla zde již od konce patnáctého století. Pozdější majitel se zřejmě ve stavovském povstání přidal na nesprávnou stranu a dům mu byl zkonfiskován. Konfiskát získal jistý Jan Daniel Kapr z Kaprštejna. Nenasytný, hamižný člověk, který měl stále málo. Byl i bigotním katolíkem a v roce 1621 s chutí přečetl česky ortel dvaceti sedmi odsouzeným. Hrabal pod sebe, jak to šlo. Pak však udělal osudovou chybu. Oženil se i přes odpor nevěsty a ta mu to nikdy nezapomněla. Uměla čekat. V roce 1625 pana Kapra zastřelil její milenec Adam Zapský ze Zap. Byli však oba dopadeni a kat Mydlář, který byl stále ve formě, ukončil jejich život.

Dnes, 10:04
Nábytkářská firma IKEA stahuje z prodeje plastové talíře, misky a hrnky série Heroisk a Talrika,...
Dnes, 09:28
Máte sedavé zaměstnání, nesportujete nebo máte nadváhu? Potom vám dost možná hrozí trombóza. Její příznaky...
Dnes, 08:51
Komerční článek
SMART REGION CHCETE SE ZVIDITELNIT NEBO PROPAGOVAT SVÉ PRODUKTY V REGIONECH ČR​? Nabízíme Vám Reklamní...
Dnes, 08:51
Na přelomu tisíciletí vzrušovaly Pražany nálezy rozřezaných částí mužského těla nejdříve ve vinohradských popelnicích a...
Dnes, 06:51
Ode dneška už sportovci a lidé při cvičení nebo zákazníci kadeřnictví, holičství, kosmetických a masérských...
Včera, 20:34
V zoologických či botanických zahradách budou od 24. května přístupné i vnitřní pavilony, schválila to...
Včera, 18:40
Původně zubař a později jeden z nejslavnějších českých vědecko-fantastických spisovatelů byl ve své době zjevením....
Včera, 13:50
Věděli jste, že i psy mohou trpět nedostatkem kolagenu? Jsou to savci jako lidé a...
Včera, 11:39
Předseda Národní sportovní agentury (NSA) Milan Hnilička rezignoval. Hnilička byl pod tlakem od ledna, kdy...
Včera, 11:23
Těch deset mladých lidí, kteří naštěstí neměli hluboko do kapsy, vyřešilo problém s morovou nákazou...
Včera, 10:57
Pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče odkryli v katastru Mutěnic na Hodonínsku část velkomoravské vesnice....
Reklama