• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Spolky s ďáblem. Tajemství alchymie vždycky lákalo i děsilo

    17.5.2020

    Minulost nemizí absolutně. Téměř vždy se zachytí drápkem našeho podvědomí. Dobré i špatné vzpomínky. Lidská paměť je milosrdná. Zapomíná na to špatné a ponechává si vzpomínky nostalgické, krásné, příjemné. Někdo možná namítne, že zapomínat na špatnou minulost není dobré. Bude mít jistě pravdu, ale já nyní mluvím o člověku, nikoliv o paměti kolektivní. Vzpomínky se přenášejí z generace na generaci a nahrávají se i bez toho, aby nejdříve prošly našimi smysly. Přeskakují generace, a my si je uvědomíme až ve chvíli, kdy ke dveřím podvědomí dorazíme s tím správným klíčem.

    Moderní doba vyžaduje moderní věci. Kov, sklo, plastické hmoty. Často jsou však studené a odosobněné. Není to jejich vinou. Většinou pouze špatný design. Nemůžeme se ubránit dojmu, že minulost byla jaksi solidnější.

    Vidíme to i v technickém muzeu. Nejen funkčnost, ale i krása. Mosaz, bronz, železo opracované a spojené nejen s profesionalitou, ale i smyslem pro estetiku. Nemáme-li zkušenosti, podvědomí zareaguje a snaží se nám doplnit informace. Myslím, že ani v dnešní době by nikoho nepřekvapilo, kdyby na hvězdárně potkal vysokého, hubeného starce, s dlouhými bílými vlasy, a v tmavomodrém plášti, pošitým zlatými znameními zvěrokruhu.

    Tip na výlet: Navštivte Kravaře, zámek slavného a úspěšného alchymisty Sendivoje

    Totéž platí o lékárnách. Ta správná lékárna na nás dýchne minulostí. Masivní dřevěné šuplíky, s bílými, smaltovanými cedulkami, a záhadnými, latinskými názvy. Porcelánové dózy a zvláštní, ničím nezaměnitelná vůně. Stejně tak jako s hvězdárnou, ani zde by vás nepřekvapila laboratoř s alembiky, nebo křivulemi s bublajícím obsahem, a tinkturami všech možných barev. Císařská, ústřední alchymistická kuchyně jako vyšitá.

    Přesně víme, kam alchymii zařadit. Století sedmnácté a naivní císař Rudolf II. Ale co když alchymie a alchymisté jsou záležitostí časů pozdějších, časů racionálních, kdy věda začínala mít opravdu navrch.

    Alchymista, který vstal z mrtvých. Kdo byl ve skutečnosti magistr Kelley z filmu Císařův pekař

    Prvním z nich byl jistý Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Dlouhé jméno. Narodil se 3. 2. 1704 v Šumburku, dnes obec Krásná – Pěnčín, nedaleko Jablonce nad Nisou. Byl to lékař a natolik úspěšný, že ještě v průběhu jeho života o něm kolovaly pověsti, že má spolky s ďáblem. Přezdívku Faust dostal od lidí již jaksi automaticky. Není divu, Bobligovy čarodějnické procesy byly ještě v paměti starší generace. Upsal se ďáblu, a má čarodějný plášť, na kterém létá za svými pacienty až do Prahy.

    Tyto pověry se udržovaly i v době, kdy nechal v obci postavit kostel sv. Josefa a faru. Po tomto pánovi se dochoval i jistý smržovský grimoár, což měla být jakási replika středověké čarodějné knihy, a pochopitelně i alchymistická dílna. V roce 2006 byla založena firma Kitl, která uvádí na trh různé bylinné přípravky.

    FOTO: Alchymie

    Alchymie - AlchymieAlchymie - jedAlchymie - AlchymieAlchymie - AlchymieAlchymie - Alchymie magie věda
    Další fotky
    Alchymie - Alchymie

    Druhým, podstatně méně známým, ale stejně tajemným byl Georg Abert  (1774 – 1856) který žil v obci Sosnová, což je dnes téměř součást České Lípy. Nechal si postavit dvoupatrový, kamenný dům, což pro tehdejší, prakticky pouze německé obyvatelstvo, bylo něco naprosto nezvyklého. I on se věnoval alchymii a pověsti o jeho spolcích s ďáblem byly naprosto stejné jako u Kittla. Jeho domu se lidé vyhýbali.  Informace o tomto muži lze najít v muzeu v České Lípě. Milovníci záhad mají otevřené pole pro svá pátrání.

     



    Nepřehlédněte