Tip na výlet: Navštivte Kravaře, zámek slavného a úspěšného alchymisty Sendivoje

9.8.2019
Petr Matura

Michal Sendivoj se narodil 2. února 1566 v chudé polské šlechtické rodině. Již během svých studií se začal zabývat alchymií. I z tohoto důvodu začal působit v Praze, nejprve na dvoře Rudolfa II. V té době také došlo k jeho krátkému uvěznění, jelikož dle dobových záznamů zneužil důvěry pražského měšťana Josefa Korálka z Těšína. Po svém omilostnění, na zásah samotného Rudolfa II., na nějakou dobu raději opouští Prahu.

Alchymista, který vstal z mrtvých. Kdo byl ve skutečnosti magistr Kelley z filmu Císařův pekař

Dílo Tractatus de Lapide Philosophorum, vydané v roce 1604 v Praze, však dokazuje, že se nejednalo pouze o nějakého podvodníka. V Praze měl rovněž, před očima císaře Rudolfa II., jako jediný předvést úspěšnou transmutaci. Na památku tohoto činu byla prý zhotovena pamětní deska a vsazena do zdi Pražského hradu, v místnosti, kde experiment provedl. Nápis měl znít v překladu z latiny: Vykonej někdo jiný, co Polák Sendivoj vykonal. Deska však byla později odstraněna. Jak to tehdy doopravdy bylo, se již asi nikdo nedozví, ale jisté je, že se Sendivoj těšil velké popularitě nejen mezi kolegy alchymisty, ale též u široké veřejnosti a jeho díla později podrobně studoval i známý vědec Isaac Newton. V té době Sendivoj putoval i po evropských panovnických dvorech, kde udivoval svými experimenty, zřejmě důvtipně kombinovanými ilusionistickými efekty. Při jednom takovém prý ve Vídni v roce 1619 před Ferdinandem II. proměnil stříbrný tolar ve zlatý. Sendivoj působil i v diplomatických službách, žil ve Vídni a v Polsku. Zbohatl natolik, že půjčoval dokonce Habsburkům a zachoval jim věrnost i v době stavovského povstání. Během svého kravařského pobytu však zřejmě nebyl příliš oblíbený, jelikož byl známý častými spory s poddanými a sousedy.

Milovala muže a alchymii a byla dost chytrá na to, aby rozuměla obojímu. Císařovna Barbora Celjská

Sendivoj zemřel v roce 1636 na svém zámku v Kravařích. Záhadou je i místo jeho posledního odpočinku, jelikož se dodnes nepodařilo najít. Objeveno nebylo ani zlato, které měl podle pověstí na zámku vyrábět a kdesi ukrýt. Po jeho smrti zdědí zámek dcera Veronika Marie a vdává se za rytíře Jakuba Eichendorffa. Tento rod pak působil na zámku až do roku 1782. Za doby jejich správy byl zámek přestavěn do podoby vrcholného baroka.

V roce 1920 zámek koupil československý stát a zřídil tady dívčí školu. V roce 1937 zničil téměř celý interiér zámku požár a zachovala se pouze kaple. Po dlouhé rekonstrukci zde byla v roce 1970 instalována vojenská expozice, v roce 1989 převedená do Darkoviček. Roku 1997 zde umístili expozice barokní a rovněž ze života lidu Hlučínska. Nově tu pak nalezneme i expozici Michala Sendivoje, kterou si na svoji dobu významný vědec a alchymista jistě právem zaslouží.

FOTO: Kravaře

Kravaře - Kravaře11Kravaře - Kravaře 2Kravaře - s4

I když tento zámek neoplývá nákladnými exponáty, jistě stojí za návštěvu. Místo dýchá tajemnou atmosférou a nádherný je rovněž rozlehlý zámecký park. Do Kravař se lze pohodlně dopravit mimo jiné vlakem z Opavy nebo z Hlučína.



Nepřehlédněte