Stanovit hranici dospělosti na 18 let se odborníkům jeví jako absurdní. Lidem se totiž po mnoho let dějí významné změny v mozku, přičemž nejnovější výzkumy naznačují, že tyto změny mohou mít významný vliv na chování mladých lidí. Zároveň činí mladé lidi náchylnější k poruchám duševního zdraví. Podle vědců mají tyto poznatky zásadní důsledky pro společnost. Mluvili o tom na zasedání Akademie lékařských věd v britském Oxfordu, které se zaměřuje konkrétně na vývoj v mozku.
„Co říkáme je to, že definice, která říká, kdy končí dětství a kdy začíná dospělost, vypadá docela absurdně,“ uvádí profesor Peter Jones, neurolog na univerzitě v Cambridge. „Jde o dlouhodobý proces, postupný přechod, který se odehrává během tří desetiletí. Vzdělávací systém, zdravotnický systém nebo právní systém potřebuje definice, protože jsou pro tyto systémy vhodné,“ dodává. Zkušení soudci však navzdory právní definici poznají rozdíly mezi 19letým obžalovaným a mezi krutým zločinem v jeho 30 letech. „Není nic jako dětství a potom dospělost. Lidé jsou na svojí cestě, trajektorii,“ dodal profesor Jones.
Mozek je navíc individuální, zdůrazňuje profesor Daniel Geschwind z University of California v Los Angeles. To by mohlo znamenat, že se každý člověk může vyvíjet úplně jinak. Zatímco někdo je tedy dospělý už kolem pětadvaceti, někomu to trvá třeba až do čtyřicítky. Vzdělávací systémy se ale mylně vždy zaměřovaly spíš na skupiny než na jednotlivce.
