Lou Fanánek Hagen: Chci, aby se to brzy zlomilo a my mohli zase hrát!

Punková skupina Tři sestry, která je známá například díky hitům Průša nebo Život je takovej, oslavila minulý rok 35 let své existence. Všechny ty roky v ní zpívá Lou Fanánek Hagen, který ovšem kromě punku píše texty i pro muzikály nebo popové songy. Jak probíhala oslava narozenin navzdory vládním restrikcím, jak to, že spolu ve skupině vydrželi už tolik let, a jak vidí možnosti koncertování pro letošní rok?

FOTO: Fanánek

Fanánek - Lou Fanánek HagenFanánek - Tři sestryFanánek - Tři sestryFanánek - Tři sestryFanánek - Tři sestry

Jak jste minulý rok oslavili 35. narozeniny Tří sester?

Oslava byla velmi prazvláštní, protože jsme měli naplánovanou řadu akcí, které jsme museli hodně zredukovat. Výroční koncert byl místo května nakonec v září, a byli jsme rádi, že jsme ho stihli, protože týden po koncertě začala další vlna zakazování a restrikcí, což v podstatě trvá doteď. Ty narozeniny byly velice očesané a okleštěné. Myslím si, že jakékoliv jiné narozeniny jsme oslavili mnohem líp.

 

Jak je možné, že jste to spolu tak dlouho vydrželi?

Velmi dlouho jsme spolu vydrželi z té zakládající skupiny nebo té party okolo už jenom dva, protože řada lidí umřela. Náš soubor má svém širším okruhu šest nebo sedm tragických úmrtí. Přímo v kapele jsou to minimálně původní bubeník Jirka Brábník zvaný Hadr a Franta Sahula, což je velmi známé, protože to byla násilná smrt. Bylo to velice překvapivé a dost nás to zasáhlo. Nicméně ten zbytek jsme spolu ve stejné sestavě už skoro osmnáct let, kdy byla poslední změna. Myslím, že recept na to, abychom spolu mohli být tak dlouho, je tolerance, protože každý je jiný. Jak spolu ti lidé hrají hodně nebo jsou spolu už dost času, tak různé povahové odchylky se vyostří, a je to potřeba korigovat s klidnou hlavou a i případné rozpory řešit v klidu. Nehrotit to, ale spíš se snažit to nějak zahladit. V tom nám asi pomohlo i to, že máme společný cíl. A je dělat tu zábavu, kterou děláme. Podle mě všichni v kapele máme podobný názor na to, jak by ty Tři sestry měly vypadat. To je myslím to, co nás drží, a uvidíme, co bude dál. Samozřejmě problémy v současné době jsou – nemůžeme pracovat, nemáme peníze vlastně na nic a ani na činnost okolní, která s tím souvisí, to znamená třeba na videoklipy nebo vydávání CéDéček.

 

Ale nové CD jste si vydali k narozeninám. V čem je jiné než ty předešlé?

Na posledním CD z konce minulého roku s názvem SEX DRÓGY ROKENRÓL jsme si udělali radost převzatými písněmi. Vybíral jsem je na podzim, když jsem hodně poslouchal hudbu, a vybral jsem písně, které mám rád a které mě nějakým způsobem ovlivnily. A některé jsem objevil třeba až teď, po čtyřiceti nebo pětatřiceti letech hraní. Z toho vzniknul výběr dvanácti písní asi tak z dvaceti, které jsem předvybral. Ten jsme pak vybrali společně s kapelníkem inženýrem Magorem a s ostatními členy. Někteří členové i navrhli některé písničky, takže výběr se odvíjel také podle toho.

Václav Neckář: Nic pozitivního na „koronavirové době“ neshledávám

Kolik už vydali celkem Tři sestry desek?

To nedovedu spočítat. Myslím, že řadových mohlo být za ty roky už okolo patnácti. Je to třicet pět let existence. Pak je řada výběrů a různých spojení jako Maxi výběr a tak. Nevím, co se přesně počítá, takže dejme tomu patnáct klasických, autorských alb.

 

Máte některé z nich nejraději?

Určitě mám rád Hudbu z Marsu, protože kolem jejího nahrávání a vydávání  byly pěkné okolnosti. Byl to rok ´95, takže je to hodně dávno, ale nějak to všechno sedlo a byl to takový požehnaný rok. Ne, že by ta deska byla pro všechny posluchače, kteří to nezažili s námi, něčím výjimečná, ale pro nás je asi těmi okolnostmi než tou náloží, textovou nebo hudební. Ale není to ani špatné, je to myslím jedna z těch lepších desek, ale to, co jsme okolo ní prožili, to je velká věc.

 

Jaká hudba se vám líbí?

Hodně teď poslouchám starý punk a vůbec starou hudbu z oblasti bývalé Jugoslávie. Má to atmosféru, podobně jako zde měli zvláštně degenerované státní zřízení, ovšem s výhodou dostupného zboží ze Západu. Některé kapely jsou i z devadesátých let a dál, nejsem purista.

 

Kromě písní pro Tři sestry skládáte i muzikály nebo píšete písničky pro jiné interprety. Řeknete nám k tomu něco víc?

Nedá se říci, že skládám muzikály. Já píšu texty k muzikálům, kromě výjimky v případě muzikálu Golem (autor Karel Svoboda) a Mona Lisa (autor Bohouš Josef) jsem psal texty ke všem muzikálům Michala Davida. Co se týká ostatních interpretů, poslední dobou jsem tuto činnost utlumil a věnuji se převážně Sestrám.

 

Na letošní rok už máte naplánované koncertní turné. Co když to budete muset zase odložit?

Koncerty, které plánujeme na letošní rok, jsou už v kalendáři, máme je tam odvážně napsané. Když tak na to budeme vzpomínat jako na něco, co mělo být a nebylo. A když je budeme muset zase odložit? Já myslím, že budeme muset, že to je teď už jasné. Znovu opakuji, že je únor, a myslím si, a rád bych se mýlil, že minimálně do léta hrát nebudeme. A takové ty představy, že se bude hrát pro dvacet procent nebo čtvrtinu lidí a oni budou muset mít respirátory a sedět dva metry od sebe a nebudou mít občerstvení… myslím si, že ani divadla nebo vážná hudba, která má podstatně klidnější i publikum, které je schopné vstřebat zážitek i sedíce takhle svázaně, abych to tak řekl, tak s tím budou mít problém. Ať už z ekonomických důvodů nebo z toho, co musí podstoupit jejich divák, který bude muset mít test a všechny ty věci – respirátory, rozesazení, nesmí jíst, nesmí pít, nesmí zpívat, takže to je velmi těžké. A u nás na koncertě je to nepředstavitelné, protože lidová zábava, kterou děláme, přímo souvisí s tím, že lidé si u toho dají pivo nebo víno nebo nějaký nápoj a je to opravdu volnočasová aktivita, jak to říkají rádi strůjci těch restrikcí. Takže my musíme opravdu počkat, až se to uklidní úplně. Nebo téměř úplně.

Dovedeme si představit třeba, že bude omezení na tisíc lidí venku a ne třeba na pět tisíc, takže to, co bylo minulé léto, v tom jsme schopní ekonomicky i kvalitou toho zážitku fungovat. Jinak ne. Ořezaně to nemá cenu. Pro pár lidí, kteří sedí v rouškách, nešťastní, že nemůžou pít pivo, tak tam ani nemůžeme poskakovat a předávat nějakou… tam nebude zpětná vazba. Tohle se nás netýká. Myslím si, že tenhle rok bude velmi, velmi náročný. A budeme si přát, aby se to nějakým způsobem brzy zlomilo a mohli jsme hrát.

Dlouhé vlasy, chraplavý hlas, marihuana a spousty fanynek. Zemřel však příliš mladý

 

Lou Fanánek Hagen

Narodil se 18. června 1966 v Praze.

Vlastním jménem František Moravec, přezdívku má po svých idolech Nině Hagen a Lou Reedovi.

Vystudoval ČVUT a studoval též mezioborově žurnalistiku na UK. Zpěvák a frontman skupiny Tři sestry a hudební skladatel. Napsal písně například pro Těžkej Pokondr, Lucii Bílou, Maxim Turbulenc a písně o Šmoulech, spolupracoval na muzikálech Kleopatra, Princezna Zmrzlina, Tři mušketýři, Angelika, Golem, Kat Mydlář a dalších.

 

Tři sestry

Skupina vznikla v roce 1985. Hrála především punk, ale později inklinovala i dalším hudebním stylům jako rock, punk rock nebo hardcore. Kvůli jejich textům s hospodskou tématikou se někdy styl Tří sester označuje za pub rock. Posledních osmnáct let se složení skupiny nemění – Lou Fanánek Hagen (zpěvák a textař), Ing. Magor (kapelník, baskytarista a manažer skupiny), Supice (harmonikářka a občasná zpěvačka), Ronald Seitl a Zdeněk Petr (kytaristé), Franta Vrána (bubeník), Jaroušek (saxofonista a klarinetista) a jako host Rosťa Cerman (kytarista).

Z dvaceti členů, které kapelou prošli je jich dnes již pět po smrti. Například bubeníka Hadr Brábníka zabil při autonehodě neupevněný snowboard a kytarista František Sahula, autor hitu Život je takovej, se stal obětí vraždy. Cestou z baru Boston na 1. máje 1980 se dostal do křížku s trojicí mladíků, se kterými předtím strávil večer. Zaútočili na něj nejdříve pěstí, pak ho již ležícího kopali do hlavy, šlapali mu po ní a dokonce mu na ni opakovaně skočili snožmo. Pak ho ještě okradli. Dva z mladíků za to dostali 15 let vězení, třetí, který se jim v tom snažil zabránit, obviněn nebyl.

Skupina každý rok slaví narozeniny dvoudenním hudebním festivalem, který se nejdříve konal v pražském Džbánu a od roku 2014 v branických Ledárnách. Kromě Tří sester tam vystupují s nimi spřátelené skupiny jako například Plexis, E!E nebo Visací Zámek.

Dnes, 17:34
Předseda opoziční ODS Petr Fiala trvá na tom, že exploze muničního skladu ve Vrběticích na...
Dnes, 13:35
Pirátský poslanecký klub bude po schválení volebního zákona Senátem usilovat o to, aby se konaly...
Dnes, 13:25
Komerční článek
Vlivem pandemie děti tráví na internetu více času Podle výzkumu Českého statistického úřadu z roku...
Dnes, 13:25
Na jaře se každý těší na čerstvé, ale než se objeví na záhoně, můžeme se...
Dnes, 12:34
Organizátoři tradičních akcí Prague International Bluenights a BlueFest se letos rozhodli tyto projekty spojit a...
Dnes, 12:19
Postup vlády při otevírání mateřských škol je podle zástupkyň školek nelogický. Předsedkyně Asociace lesních mateřských...
Dnes, 11:40
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před vyšším rizikem kybernetických útoků vůči...
Dnes, 11:15
Přesné datum narození obávaného Henryho Morgana, největšího korzára 17. století, není známo. Nejprve si získal...
Dnes, 11:01
Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta....
Dnes, 10:15
Ve výrobě, ale i v maloobchodu, sociálních a zdravotních službách i v IT stále chybějí...
Dnes, 09:27
Svoboda tisku ve světě utrpěla i kvůli pandemii covidu-19, novinářské povolání je plně nebo částečně...
Reklama