Svůj první obrovský hit – píseň Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka Holubí dům – nazpíval, když mu bylo pouhých 22 let. Song, který se dodnes drnká u táboráků, měl vše, co má úspěšný šlágr mít – silnou a přitom jednoduchou melodii, melancholický text a právě Schelingerův legendární chraplák. V socialistickém Československu té doby působil excentrický zpěvák s dlouhými vlasy a drsným hlasem jako zjevení.
Rocker tělem i duší
Ke kytaře měl blízko od malička, protože jeho otec byl kytarovým virtuosem a později učitelem hudby v „lidušce“. V první kapele hrál už na základní škole, později prošel skupinami Smaragd a Happy Five, než zakotvil v tehdejší skupině Karla Šípa Faraon. A tam právě nazpíval Holubí dům. Odtud pak v roce 1973 přešel k Františku Ringo Čechovi a tam setrval až do svého tragického konce. Do této éry patří hity jako například Což takhle dát si špenát nebo Jsem prý blázen jen. A samozřejmě Šípková Růženka původně z repertoáru slavných Deep Purple, kterou opět geniálně otextoval Zdeněk Svěrák.
Navzdory železné oponě měl Schelinger ke světovým rockerům blízko. Na jeho albu z roku 1975 se objevují skladby Beatles, Santany, Status Quo či Black Sabath. V té době se mezi jeho fanoušky dokonce rozšířila fáma, že Schelinger vystřídá právě u Black Sabath jejich zpěváka Ozzyho Osbourna. Později se svou skupinou vystupoval jako předskokan skupiny Smokie. Společná deska s Ringo Čechem Hrrr na ně z roku 1977 je považována za první hard-rockové album u nás.
Vedle tvrdší hudby se ale díky mainstreamovým písním dobře umisťoval i v tehdejším žebříčku popularity zpěváků Zlatý slavík. Nazpívání populárního hitu Což takhle dát si špenát ze stejnojmenné bláznivé komedie autorů Václava Vorlíčka a Miloše Macourka se mu ale stalo nakonec osudným.
Smrt v Dunaji
Výše zmiňovaný song totiž odjel počátkem dubna 1981 zazpívat na playback do bratislavské televize. Už se měl vrátit domů, ale rozbilo se mu auto, a tak se rozhodl zůstat v hotelu až do pondělí, až bude otevřená opravna. V neděli večer si ale ještě zašel do vinárny, kde se připojil k mladému páru. Věnoval se prý ale mnohem víc jeho ženské polovině, což vyústilo k vzájemnému hecování se ke skoku do Dunaje. K trojici se cestou k řece měli připojit ještě dva mladíci, z nichž jeden se bleskurychle svlékl do spodního prádla a opravdu skočil. A oblečený Schelinger skočil hned za ním. Zatímco první z nich se zachytil bóje, odkud ho vytáhli záchranáři, Schelinger se už sám nikdy nevynořil.
Kolem jeho nečekané smrti se objevila spousta podivuhodných teorií – podle nich mohlo jít například o úmyslnou vraždu StB, o pokus o emigraci či o Schlelingrův ústup do anonymity před dotíráním davů fanoušků, podobně jako se dodnes spekuluje nad smrtí krále rokenrolu Elvise Preslyho nebo charismatického Jima Morrisona z Doors. Před několika lety se dokonce objevila teorie, že za jeho smrt může vstup do tajemného řádu Regula Pragensis čili Řehole pražská, pod jejímž vlivem začal meditovat a přestal jíst maso. A skok do řeky měl být iniciačním rituálem, který ho promění. Další názory tvrdí, že za jeho skokem byla jeho neopětovaná láska k Ivě Janžurové a jeho druhá bývalá manželka Jitka Poledňáková se zase domnívá, že za skok mohla Schlelingerova záliba v kouření marihuany, která v něm odstraňovala zábrany.
O tom, že z vody opravdu vylovili tělo Jiřího měl jeho bratr Milan, rovněž hudebník, dlouhá léta pochybnosti. Myslel si dokonce, že skutečný Jiří Schelinger je pochován pod cizím jménem někde v Maďarsku. V roce 2017 ale deníku Blesk řekl, že díky klíčům v džínách nalezeného těla se potvrdilo, že to je opravdu jeho bratr. Vzpomínku na drsného rockera Schlelingera nese i dům v Čestmírově ulici v pražských Nuslích, kde většinu svého života bydlel.
