Recidivista vojákem a kanibalem
Josef Kulík pocházel z Roudnicka, neměl snadné dětství, protože mu brzy zemřela matka a otec o něj nejevil zájem. Skončil v řadě výchovných ústavů a už od 16 let se stal kriminálníkem, několikrát trestaným. Deset let si odseděl za pokus o vraždu a po výkonu trestu nastoupil na vojnu do Přelouče, kdy mu bylo už přes třicet.
Na konci července roku 1963 se měl vrátit do Přelouče po opušťáku ke své posádce, jenže usnul ve vlaku a dojel až do Pardubic. A právě tady našel odstavený vagon, kam se nejprve vloupal. Kluci, kteří trávili prázdniny u svých dědečků, si chtěli u vagonu hrát a Kulík je vlákal dovnitř a uzamkl je. Sekyrou a nožem nejprve zabil staršího chlapce, později i toho mladšího. Sexuálně se uspokojoval nad jejich vnitřnostmi. Do kapesníku zabalil ledvinu a slezinu mladšího Vladimíra a ledvinu a srdce Olína. Vyšel z vagonu rozdělal oheň. Vnitřnosti chlapců si opekl na nabroušeném klacku a snědl je.
Pátrání: Nejdříve kolo, potom zápach
Těla chlapců byla nalezena o pár dnů později, 2. srpna. Nejprve bylo nalezeno dámské kolo, které si vypůjčil jeden z chlapců, proto začali policisté prohledávat okolí. Z jednoho vagonu se šířil zápach… Aby se do něj dostali, museli vylomit dveře. Na místě se kromě zmrzačených těl nacházela řada stop.
Zadrželi ho v nemocnici, popravili na Pankráci
Kulík se po přespání vydal do obce Hrdly na Litoměřicku, kde měl domov. Policie už díky zjištěným stopám znala totožnost vraha a vyhlásila celostátní pátrání. Byl zadržen v Roudnici nad Labem v nemocnici. Kulík byl vážně zraněn, protože ho přejel traktor v poli nedaleko obce Brníkov. Policisté u něj našli sešit, kam si zapisoval vše, co spáchal.
Kvůli vážným zraněním nebyl nějakou dobu schopen vypovídat. Pár dnů před Vánocemi byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Kulík dokonce žádal o milost, ale neprošlo mu to. Byl popraven na Pankráci dne 7. února 1964.
Tragický osud dvou malých chlapců i po 50 letech připomíná památníček u kolejí. Můžete ho spatřit, pokud vlakem pojedete z Pardubic směrem do Rosic.
