Ladislav Hojer (15. března 1958 – 7. srpna 1986, Praha) byl český sadistický sériový vrah a kanibal, který mezi lety 1978 až 1981 zavraždil na území Československa celkem pět žen.
Hojer se narodil v roce 1958. Poté, co vychodil zvláštní školu, stal se sklenářem. Jeho zaměstnavatel hodnotil jeho pracovní morálku jako podprůměrnou. Byl uzavřený a s okolím nevycházel. Jak sám vyšetřovatelům přiznal, neměl se žádnou ženou dobrovolný pohlavní styk. Před vraždami však nebyl souzený za žádný trestný čin.
Dívce nacpal do genitálu kopřivu
K první vraždě se odhodlal 2. listopadu v roce 1978 v Děčíně. Přijel z Prahy do Děčína, a to jen proto, aby “poznával krásy země a podíval se po nějaké ženské”, jak sám uvedl. Při procházce městem si opravdu vyhlédl asi dvaadvacetiletou dívku, kterou začal pronásledovat až téměř k řece. Dívka ale měla štěstí, protože zašla do domu.
Krátce nato potkal třicetiletou Evu R. Tu srazil k zemi, a protože se bránila, rukama ji uškrtil. Pak se pokusil o soulož. Když odcházel, zastrčil jí do genitálu kopřivu.
Vražda na toaletě ve vlaku
Další vraždu provedl ve vlaku z Prahy do Děčína v roce 1980, už jako voják základní služby. Při nastupování si všiml pětadvacetileté ženy, kterou začal sledovat. Když pak dívka odešla na toaletu, šel za ní, pronikl do kabinky a tam dívku uškrtil. Pak s tělem mrtvé ženy souložil…
Při odchodu pak klíčem dveře záchodu uzavřel do polohy “obsazeno” a šel si sednout zpátky do kupé na její místo. Asi po patnácti minutách z vlaku vystoupil a odjel zpět do Prahy.
Tělo ženy se našlo v přehradě
Ještě na podzim téhož roku jel vlakem do Košic na Slovensku. Na břehu přehradní nádrže Ružín potkal ženu starou 25 až 30 let. Srazil ji okamžitě k zemi, strhal z ní šaty a znásilnil ji… Po souloži dívku už “tradičně” rukama uškrtil.
Našel drát, kterým ji svázal. Na prsa jí připevnil kámen a tělo odtáhl do vody. Mrtvola dodnes neznámé ženy byla nalezena až o rok později, bez hlavy a bez obou zápěstí.
Hrůzný nález Ivany. Části těla snědl!
Svou vůbec nejbrutálnější vraždu spáchal Hojer v noci 31. ledna v roce 1981 v Brně. Bylo to asi tři měsíce po skončení jeho základní vojenské služby. Z Prahy do Brna přijel opět vlakem kolem páté hodiny ráno. Celý den chodil městem, až potkal v noci na tramvajové zastávce osmnáctiletou Ivanu M.
Dívku odtáhl do parčíku mezi paneláky a pokusil se ji s nožem v ruce znásilnit. To se mu ale podařilo jen částečně, protože se dívka vehementně bránila. Dívku proto rukama uškrtil. Po smrti odřezal mrtvé dívce obě prsa a vyřízl její přirození… Odřezané orgány uložil do igelitky, kterou měl u sebe na nákupy. S nimi pak odjel do Prahy.
Oběť měl schovanou v ledničce
Odřezané orgány si dal v bytě do ledničky. Asi po týdnu orgány uvařil ve slané vodě a část jich snědl.
Svůj poslední hrůzný čin stačil spáchat v říjnu téhož roku po desáté večer v Praze 5. Tentokrát se stala obětí starší žena, jednapadesátiletá Anna Š. Hojer ji přepadl s nožem v ruce. Nejprve jí rozřezal nožem kabát, sukni a spodní prádlo. Pak ženě nůž přiložil ke krku, omotal jí hlavu punčochou, aby nekřičela a znásilnil ji. Pak ji rukama uškrtil.
K vraždám se přiznal. Bylo mu to jedno
Dopaden byl Hojer jen pár dní po posledním hrůzném činu 11. října v roce 1981. Na základě důkazů se přiznal k poslední vraždě. K jeho případu bylo vyslechnuto 144 svědků a prověřováno na 3500 vytipovaných lidí.
Během následujících devíti měsíců usilovné a důsledné práce kriminalistů mu byly prokázány další čtyři vraždy. Bohužel jedna z obětí dodnes nemá jméno… K vraždám se Hojer přiznával výlučně písemně. Za některé ze svých skutků se totiž styděl a odmítal o nich s kýmkoli mluvit.
Primitivní psychopat
Podle znalců byla motivem Hojera sexuální agrese. Měl primitivní psychopatickou osobnost a byl citově otupělý. Nerespektoval ani základní morální normy. Zvlášť vynikala neúcta k lidskému životu.
Jeho náprava byla podle odborníků vyloučena, protože by se útoky mohly opakovat (a to i v případě kastrace). Všechny činy spáchal v příčetném stavu, promyšleně a bez známek duševní nemoci.
Za brutální činy byl odsouzen k trestu smrti. Hojer byl popraven 7. srpna 1986 v pankrácké věznici. Před vykonáním trestu se bál smrti. Poprava navíc musela být kvůli jeho nemoci dvakrát odložena.
