kanibal
„Když se ocas postaví, mozek se mi zastaví.“ Krédo nekrosadisty a kanibala Hojera s IQ 88
Zabíjel po celém tehdejším Československu a k jeho dopadení vedla až poslední vražda v pražském Motole. Několikrát se k ní dokonce ve své oblíbené hospodě přiznal, ale nikdo ho nebral vážně. Díky vychloubání se mu ale nakonec dostali kriminalisté na stopu. Jeho psychicky nemocný kamarád, který se následně k vraždě přiznal, byl totiž v době vraždy prokazatelně za mřížemi. O činu přitom věděl podrobnosti, které znali jen vyšetřovatelé a vrah.
250 let vězení pro Říčního vraha. Případ kanibala připomíná nejbrutálnější horory
Přestože si Arthur Shawcross ve vězení odseděl dlouhých 14 let z pětadvacetiletého trestu, nijak se nezměnil, a když ho předčasně propustili za „dobré“ chování, propukla jeho sadistická posedlost znovu. Schizofrenní pedofil začal opět znásilňovat a vraždit ženy, mrtvoly navíc pokaždé zohavil, přičemž se pohlavně ukájel. Jeho brutální řádění zastavila policie až po dvou letech, kdy Shawcrosse opět zatkla, načež ho soudce poslal na 250 let do vězení.
Svým obětem prokousával hrdlo a potom prý pojídal jejich maso. Otřesný případ Vlčího muže
Říkalo se mu také řezník nebo upír z Hannoveru a dnes se můžeme jenom podivovat, kolik vražd stihl provést, než byl dopaden. V zbídačeném Německu po 1. světové válce ovšem panovaly jiné poměry než dnes a kriminalistika jako obor stála teprve na začátku.
Své oběti vraždil a pojídal přes 20 let. Kolik jich bylo, nikdo neví. Našlo se z nich jen asi 300 kostí
Karl Denke (12. 8. 1870 – 22. 12. 1924) je dnes známý také jako „zapomenutý kanibal“. I když jeho zločiny patří mezi ty nejzrůdnější, kvůli malé publicitě se na vše brzy zapomnělo. A to není dobře. V sousedství měl totiž tento sériový vrah a kanibal pověst celkem milého člověka. Kolik toho o svých sousedech víte vy?
Brutální a krvelační jsou jen oni. Pověst a ideologie režimu musela zůstat čistá a neposkvrněná. Čikatilo, Občan X
Sérioví vrazi byli v lidských dějinách vždy. Pokud to byl někdo, kdo patřil mezi horních deset tisíc, byl uklizen bez humbuku a jásání, aby na šlechtickém rodu neulpěla ani skvrnka. Ideologie na státní úrovni ještě zdaleka nebyla tak rozhodující. To se však mělo brzy změnit. Dvacáté století, se dvěma totalitním režimy, nacismem a komunismem nebylo dosud v tomto směru překonáno. Jeden mrtvý je tragédie, milion mrtvých je statistika. Tyto režimy se v případech brutálních vražd, tedy i vražd se sexuálním motivem, chovaly naprosto stejně. Jejich pověst, jejich ideologie byla nadevšecko. Musela být čistá, neposkvrněná, oslňující. Masy lidí neměly a nesměly pochybovat o její dokonalosti. Téměř k dokonalosti dotáhl tento přístup poválečný Sovětský Svaz.
Tři roky kanibal Ladislav Hojer děsil Československo. Ženy vraždil ve vlaku i u přehrady
Vždy byl uzavřený a moc nekomunikoval, měl nízkou pracovní morálku a jeho inteligence nebyla ani jen průměrná. Ženy o mladého Ladislava Hojera nestály. A tak začal Hojer bestiální sérii vražd v tehdejším Československu.