Objímání spojenců skončilo, ale souboj dvou společenských formací pokračoval. Socialismu začal ujíždět vlak. Kapitalismus totálně popíral všechny komunistické poučky. Tvrdošíjně odmítal zmizet ze světa. Stát s miliony hektarů nejúrodnější půdy světa, kde lidé trpěli hlady. Stát se zásobami, na které ostatní svět hleděl s tichou závistí, zaostával ve všem. Čím více zaostával, tím úzkostlivěji se snažil neposkvrnit výkladní skříň ideologie, kterou hlásal. Brutální a krvelační jsou jen oni. U nás se nerodí duševně vyšinutí jedinci, protože již jejich rodiče budují tu nejspravedlivější společnost. Sexuální vrazi? Občané X? Ve světě se zářivou budoucností prostě neexistují. Tři symbolické opice, kde si jedna zakrývá tlamu, druhá oči a třetí uši. To byl obraz tehdejšího Sovětského svazu, až do jeho pádu.
Občan X, Čikatilo, byl opravdu otřesný případ. Přes padesát brutálních vražd, spojených se sexuálním zneužíváním a kanibalismem. Pokud platí teorie, že se člověk rodí s dispozicemi k tomu, aby byl tím, kým byl Čikatilo, a záleží jen na podmínkách, aby se tyto vlohy projevily, potom se u tohoto zvířete v lidské podobě naplnily měrou vrchovatou. Děsivé zážitky z dětství, válka, vypalování vesnic, noční pomočování a následné bití, hladomor spojený kanibalismem, jehož obětí se stal jeho starší bratr Stěpan, to se na Čikatilovi podepsalo nesmazatelně a ovlivnilo jeho další život. Velice záhy zjistil, že je schopen erekce a následného vyvrcholení jen pokud ubližuje jinému člověku. Poprvé tento intenzívní, příjemný zážitek poznal při rvačce s kamarádem, a podruhé při zavraždění své první ženské oběti. Od té chvíle se toto jednání stalo jeho posedlostí. Nebyl schopen udržet pod kontrolou toto nutkavé chtění, které jeho mysl dokonale ovládlo. Byl jako alkoholik v posledním stádiu deliria, nebo jako narkoman. Jakmile po delší čas nikoho nezavraždil, dostavily se abstinenční příznaky a Čikatilo jednal. Byl členem komunistické strany, měl vysokoškolské vzdělání a řádnou práci. Byl dokonce i ženatý. Obvinit člena strany ze sexuálně motivovaných vražd a kanibalismu? Kdo by se toho odvážil?
A přeci se jeden takový odvážný kriminalista našel. O něm a o celém případu Čikatilo vypraví film Občan X, s předními americkými herci. Film, jehož scénář byl dozajista konzultován s psychology i psychiatry. Vysoce kvalitní film, který nebyl ušit horkou jehlou. Studený, mrazivý film, při jehož sledování pociťuje divák, společně s hlavním hrdinou, stejné pocity bezmoci a zmaru, při vyšetřování tohoto případu. Totální nechuť se případem zabývat, nebo dokonce připustit, že poručík Burakov může mít pravdu, nás přivede do nejvyšších pater sovětské politiky. Tupost, ideologická zaslepenost, pokřivená morálka. Obětí přibývá a státní moc se kriminalistům směje do očí. Vědecky naprosto nesmyslná laboratorní vyšetření, mučení a likvidace potenciálních pachatelů k ničemu nevede. Oběti přibývají přes všechna tato naprosto neúčinná opatření.
Požádat o pomoc FBI? Vy jste se zbláznil, soudruhu, nebo jste západní agent? K vytvoření databáze zločinců, použít počítače? Počítače jsou přeci buržoazní pavěda. Zkuste v takovém prostředí hledat sériového vraha a maniaka. Nebyl by to však americký film, aby nekončil happy endem, pokud se vůbec u takového filmu dá o něčem takovém hovořit. Rozpad Sovětského svazu a perestrojka. Nebývalé, a na tehdejší poměry naprosto neuvěřitelné uvolnění poměrů. V politice, ve vědě, ve společnosti. Studium psychologie, snaha proniknout do mysli pachatele nikoliv elektrickými šoky, ale rozebráním jeho mysli na součástky. Třeba i tónem hlasu, otázkami položenými ve správném pořadí, pohledem do očí, možná i snahou vyvolat výčitky svědomí. To vše donutilo Čikatila k přiznání. Byl popraven 14. 2. 1994, prostřelením hlavy, ve věznici v Novočerkassku.
