Život s cejchem vraha
Případ „heparinového vraha“ Petra Zelenky, zdravotního bratra z Jihlavy, který byl mezi lety 2006 a 2007 obviněn a odsouzen za 7 vražd a 10 pokusů, trhal rekordy ve sledovanosti. Možná i proto se novináři dychtící po senzaci o necelých deset let gustem vrhli i na sestru Věru Marešovou z Rumburku, u níž bylo vysloveno podezření, že podáním vysoké dávky draslíku do žíly úmyslně přivodila smrt svým 6 pacientům s cílem ulehčit si práci. Už jen údajný motiv byl zarážející a veřejnost šokoval a znechucoval současně. „To aby člověk raději neonemocněl. Pak máte věřit doktorům. To je hrůza. Ta svi.. by měla dostat doživotí…“ zaznívalo v diskusích na sociálních sítích.
Novinovými titulky tehdy sociální život zdravotní sestry Marešové zřejmě skončil. Pro vraha je sociální vyloučení nepochybně adekvátním trestem. U nás ovšem mediální lynč často předchází spravedlivý rozsudek soudu – presumpce nevinny je jen termín pro právníky a respektování tohoto principu novináři, kteří musejí zaujmout většinovou společnost, by znamenalo komplikaci v jejich práci.
Medializace zachránila sestře život
Případ sestry Marešové je dostatečně znám, takže většina čtenářů buď ví, nebo jistě tuší, jak celý příběh dopadl. Přestože důkazy a posudky znalců zněly zpočátku jednoznačně, právě díky velké medializaci a tvrdě odsuzujícím titulkům zaujala kauza i lékařku a bývalou ministryni zdravotnictví a dnešní senátorku Miladu Emmerovou, jejíž lékařský názor nakonec vedl ke zpochybnění celého důkazního materiálu obžaloby a následnému osvobození sestry. „Já jsem po roce vyšetřování, když se to dostalo ke krajskému soudu, zaslechla v televizi, jakým mechanismem byla sestra údajně usvědčená. Zjistila jsem, že to je nesmysl, tak jsem to napsala paní obhájkyni a tak se rozjela naše spolupráce, která vyústila ve zproštění obžaloby,“ popsala Milada Emmerová při včerejším křtu své knihy „Případ sestra Smrt“.
Hlavní důkaz? Jen chiméra žalobců a neznalost znalců
Hlavním důkazem v kauze „sestry Smrt“ byl krevní rozbor provedený u jednoho zemřelého. Lékař, který tehdy se sestrou Marešovou sloužil, nechal provést krevní rozbor na obsah draslíku v krvi. Vysoký obsah tohoto prvku pak vedl k obvinění sestry. Pro neznalého je takový důkaz jasný a nezvratný – příčinnou smrti muselo být jednorázové podání vysoké dávky draslíku, které způsobilo srdeční zástavu. Když se Milada Emmerová z médií dozvěděla, na jakém důkazu staví obžaloba případ, rozhodla se oslovit obhájkyni sestry Marešové. Podle Emmerové totiž lékař, který sestru obvinil, prokázal základní neznalost. „Při smrti a zástavě oběhu se v těle okamžitě zastaví všechny aktivní procesy a draslík se nevyměňuje s žádným jiným prvkem, naopak se hromadí v krvi,“ vysvětlila Emmerová. Posmrtná vysoká hladina draslíku v krvi tedy nemůže být brána jako důkaz o tom, že smrt nastala v důsledku předávkování tímto prvkem.
Zásadní zlom
Podle obhájkyně zdravotní sestry, která byla osvobozena loni v lednu, představovala informace od Emmerové zásadní zlom v celém procesu. „Paní docentka Emmerová zcela jistě vnesla do řízení tu skutečnost – zpochybnění hlavního důkazu, který svědčil proti paní Marešové. A to, že pokud se nachází kalium (draslík) v krvi zemřelé osoby, tak to vůbec není relevantní a nelze na tom zakládat vůbec nic,“ potvrdila pro ČTK obhájkyně Marešové Iva Jónová. Ve prospěch Marešové nakonec hovořil i následný revizní posudek. Marešová, která kromě mediální pohany musela strávit více než rok ve vazební věznici, nyní po státu požaduje odškodnění.
Pochybnosti o vině heparinového vraha
I v případě proslulého a již odsouzeného „heparinového vraha“ Petra Zelenky však v některých lékařských kruzích panují pochybnosti, zda skutečně mohl popisovaným mechanismem své pacienty usmrtit. Zelenka sice přiznal, že pacientům podával vysoké dávky léku na ředění krve heparin, uvedl ovšem, že podával pacientům jednorázově dávku, která podle některých odborníků není způsobilá zapříčinit smrt. Bývalý přednosta ARO Fakultní nemocnice v Ostravě František Kunčík se dokonce v soudní síni snažil vyvrátit znalecký posudek Josefa Pleskota, který hovořil proti Zelenkovi, tím, že by si nechal stejnou dávku vpíchnout přímo v soudní síni. Podobný pokus však soud nepřipustil.
Máte pochybnosti o vině tzv. "heparinového vraha" Petra Zelenky?
Stejný názor jako někdejší přednosta ARO projevil i primář oddělení klinické biochemie v Mladé Boleslavi Petr Wenger, podle kterého jsou běžně podávané dávky heparinu až 80 tisíc jednotek – údajný heparinový vrah však podle své výpovědi podal svým pacientům jen 25 tisíc jednotek. „Nechám si píchnout 100 tisíc jednotek a nestane se nic,“ prohlásil Wenger. Lékaři zpochybňují i argument, že smrt mohl heparin způsobit proto, že Zelenka podával jeho vyšší dávku lidem, kteří byli ve vážném zdravotním stavu.
Podle Ladislava Těšínského z Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM totiž jednorázové podání 25 tisíc jednotek heparinu (5 mililitrů) nemůže uškodit – tedy způsobit masivní krvácení, jež bylo údajně příčinnou smrti obětí heparinového vraha – ani pacientům s čerstvou ranou po operacích, které se běžně provádějí v okresních nemocnicích. Byl tedy Petr Zelenka odsouzen právem? Nebo se i v tomto případě stal jen obětí špatných znaleckých posudků? Pravdu se už asi nedozvíme.
