Na svém kontě mají celkem pět vražd, k nimž došlo mezi lety 1991 a 1993. Tři oběti skončily na dně orlické přehrady v pletivu nebo sudech, jedna zemřela v nemocnici a jedna byla zastřelena ve svém domě.
Soud se konal až v prosinci roku 1996 z důvodu dlouhého vyšetřování vražd, které trvalo rok a půl. Hlava gangu Karel Kopáč byl po devíti stáních dne 18. dubna 1997 odsouzen na 21 let (roku 2004 se oběsil na šňůrce od trenýrek), Ludvík Černý dostal doživotí, Vladimír Kuna také doživotí. Nejnižší tresty dostal Petr Chodounský a Irena Meierová, byli odsouzeni na 14 a 12 let.
Všichni se odvolali. Vrchní soud v listopadu 1997 tresty potvrdil. Snížil je pouze Kunovi na 25 let a Meierové na 10 let.
Gang z posilovny…
Největším ranařem z gangu byl Karel Kopáč, který na začátku ledna v roce 1994 ochrnul při autonehodě. Pracoval jako člen zásahové jednotky, živil se i jako bodyguard podnikatelů a fandil kulturistice a bojovým uměním. Právě díky posilovně se spolu pánové z gangu orlických vrahů seznámili.
Mimísek a Pacient se přezdívalo Ludvíku Černému kvůli roztomilému obličeji i jeho povaze. Subtilní muž jako typický vrahoun rozhodně nevypadal. Ale zdání klame, jako jediný je stále ve vězení (již žádal o podmínečné propuštění). On sám nabízel nájemné vraždy a po rozpadu gangu se rád chlubil svými mordy v pražském podsvětí. Podle údajů na Wikipedii si Černý ve vězení změnil jméno na Zámečník.
Vladimír Kuna byl před pěti lety předčasně propuštěn z vězení za dobré chování. Byl to on, kdo pomáhal „zpracovat mrtvoly“ do sudů.
Hledání důkazů
Jedná se o nejznámější případ moderní kriminalistiky, kdy se vyšetřovatelé museli potýkat se zájmem médií, ale i s nedostatečným technickým vybavením při hledání důkazů na dně Orlíku. Potřebovali je najít, jinak by to nemohli vyšetřovat jako vraždu. První informace o záhadných zmizeních proběhly na podzim roku 1993.
V červenci v roce 1995 se vydali pátrat na Orlík. Dokonce si vymysleli krycí jméno Akce ‚Bifenil‘ a bylo to nahlášeno jako ekologický průzkum. Měli na pátrání týden a každou chvíli hrozilo prozrazení. Pomáhali jim při tom potápěči z báňské záchranné služby, kteří po pár dnech našli první sud. Neměli šanci prohledat celé dno, proto se zaměřili na Ždákovský most, pod kterým je hloubka kolem padesáti metrů.
Tip: Na motivy skutečné události byl natočen film Sametoví vrazi a také dokument, který je ke zhlédnutí na Youtube.
Co čert nechtěl, do médií jejich pátrání uniklo, což narušilo vyšetřování. Proto ho museli urychlit. Udělali bleskový zátah na podezřelé. Karel Kopáč byl tím, kdo vyšetřovatelům pomáhal rozkrýt celý případ, ostatní svalovali vinu na ty druhé. Další sud s tělem Vltava vydala až v září 1995.
Čtyři zastřelení, jeden výbušný dopis. Podnikatelé i příbuzní
První obětí se stal Aleš Katovský, u kterého Kopáč dělal bodyguarda. K vraždě došlo 5. dubna 1991 a a vrazi si přišli na 800 tisíc korun. Podnikatele vylákali a Černý ho střelil do hlavy, když řídil. Jeho Škoda Favorit skončila v autobazaru. Nejdřív mrtvolu uložili v Rudné, potom si na skládce vzali pletivo a s vypůjčenou Avií jeli na Ždákovský most, kde ho shodili do Vltavy.
Na další vraždy se už připravili. Kuna s Kopáčem si vybudovali ve sklepě posilovnu, kde si udělali improvizovanou střelnici a připravili sem sudy na další mrtvoly. Na začátku ledna 1992 zavraždili podnikatele Leorenta Lipoveciho, kterého vlákali do sklepa pod záminkou, že si od něj chtějí koupit zbraň. Skončil v sudu s louhem na dně přehrady. Gang si přišel na pár desítek tisíc korun.
Klenotník a obchodník se starožitnostmi Vlastimil Hodr byl třetí. Skončil s kulkou v hlavě a přišel o zlaté pečetě, které měl u sebe. Byla to sólo akce Černého, který vraždil na benzínce za bílého dne. Jeho tělo rozřezali, protože se do sudu nevešel.
Matka dostala balíček k narozeninám. Explodoval
Neštítili se vraždit členy rodiny. Došlo na matku Vladimíra Kuny, Annu Medkovou, které přišel balíček se semtexem a šrouby, který jí explodoval v únoru 1992 v ruce a na následky zranění zemřela v nemocnici o pár dnů později. Stalo se to v den jejích narozenin. Gangu se ještě podařilo podvést Kunova bratra, tak dědil pouze on. Anna Medková byla majitelkou sado maso salonu.
Kopáč chtěl vydělávat na provozování erotického klubu, ale nebyly peníze. Proto chtěl, aby jeho sestra zastavila svůj dům, aby si mohli vzít půjčku v bance. Jenže s tím nesouhlasil Jaroslav Meier, manžel Ireny Meierové. Ta si objednala vraždu u gangu. Jednalo se o sestru Karla Kopáče a milenku Petra Chodounského. A tak se stalo, že Černý na začátku července 1993 samopalem zastřelil poslední oběť gangu.
Přehrada Orlík se stala „úschovnou“ dalších obětí vražd.
