• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • „Malý Strahov“ je místo, kde se zastavil čas. Stará klášterní knihovna skrývá nejedno tajemství

    Další fotky

    Fresky neznámého malíře z konce sedmdesátých let 17. století shlíží ze stropu Františkánské knihovny na knihy i lidi pod sebou. Prostě jiný svět. Málo se o něm ví, přitom navštívit ho může každý.

    Podlaha je parketová a okna jsou zdobena vyřezávanými třásněmi, připomínajícími záclony. K historickému mobiliáři patří i velký dubový stůl, čtecí pult, dvě židle, menší kulatý stolek, dva žebříky a schůdky. Panuje zde stálé chladnější prostředí a relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem pětapadesáti procent. Knihy jsou tu řazeny podle zaměření, každý oddíl je označen písmenem od A do Z. Například pod A jsou bible, pod B biblické komentáře, pod C církevní otcové, pod R historický místopis, pod T je skryta filosofie, pod U hlavně matematika a fyzika, pod V další přírodní vědy, kde je poměrně hodně svazků spojených s lékařstvím. V 17. a 18. století se zde bratři mohli připravovat na velmi obtížné misie v Egyptě a Habeši, kde někdy vystupovali jako ranhojiči a lékaři. Právě dochované rukopisy dvou nejvýznamnějších misionářů, Jakuba Římaře a Remedia Prutkého, patří k největším pokladům knihovny.

    Bibliotéka stále plní svoji funkci a slouží všem odborným zájemcům o studium jejích fondů a také badatelům. Knihovníkem u pražských františkánů Jan Kašpar.

    Národní technická knihovna slaví. Historickému fondu je už 300 let

    Cenné tisky a rukopisy

    Klášterní knihovna se skrývá v patře nad bývalou kaplí svatého Jana Nepomuckého na pražském Jungmannově náměstí. Založil ji v roce 1678 Bernard Sannig a do dnešní podoby byla upravena v roce 1760. Patří k významným, i když málo známým dochovaným barokním klášterním skvostům. Stěny jsou obloženy pozoruhodnými barokními regály s vyřezávanými, raně rokokovými nástavci, klenbu sálu zdobí štukové kartuše s rokokovými malbami apoštolů, církevních učitelů a řádových teologů. V knihovně je uchovávána řada cenných tisků a rukopisů.

    Husova knihovna se stěhuje do architektonického skvostu. Teršípův dům stojí v Říčanech už skoro 150 let

    Tragická událost

    Knihovnu začali budovat řeholníci krátce po svém příchodu, nejstarší zápisy uvádějí rok 1607. O čtyři roky později však došlo k události, která působení nového konventu tragicky zasáhla. V souvislosti s Vpádem pasovských došlo k rozsáhlým nepokojům, během kterých Pražané nejenže pronásledovali vetřelce, ale napadli také kláštery, o kterých si mysleli, že poskytují úkryt vojákům. Nejvíce byl poškozen právě františkánský konvent. Rozbouřený zástup povraždil čtrnáct bratří a současně vyloupil klášterní budovy. Nelze odhadnout, jaké škody při tom utrpěly knihy, avšak bylo prokázáno, že byla vykradena knihovna spolu s archivem. Zásluhou novoměstských občanů byly některé knihy, včetně pergamenového mšálu klášteru navráceny. Není však známo, jaký počet svazků byl ukraden a kolik se jich podařilo získat zpět, ani jak velký byl knižní fond františkánů před osudným 15. únorem.

    FOTO: Františkánská knihovna

    Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 3Františkánská knihovna - „Malý Strahov“ je místo, kde se zastavil čas. Stará klášterní knihovna skrývá nejedno tajemstvíFrantiškánská knihovna - Františkánská knihovna 4Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 5Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 6
    Další fotky
    Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 7Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 8Františkánská knihovna - Františkánská knihovna 9

    Dnešní podoba

    V současné době je stav historických knihovních fondů v rámci možností uspokojivý. Přispěl tomu u fakt, že po celou dobu byla knihovna na jednom místě. V létě 2004 byla definitivně uspořádána a přerovnána, působí značně uceleným a estetickým dojmem a obsahuje přibližně jedenáct tisíc svazků. Po předchozím objednání do nich můžete nahlédnout i vy.

     

    Zdroj: publikace Historia Franciscana II

    Dlouhý rozhovor s Petrem Regalátem Benešem, zástupcem řádu a průvodcem knihovnou, přinesl například týdeník Naše rodina v čísle 51-52 v roce 2017.



    Nepřehlédněte