Dnes patří společnost Domanský s.r.o. k významným dealerům aut v zemi. Jaké však byly vaše podnikatelské začátky?
Už za socialismu jsem jako garážmistr snil o vlastní dílně, kde bych soukromě provozoval autoservis. To ale v té době nebylo realizovatelné. Změny nastaly až po revoluci v roce 1989, kdy jsem si pronajal prostory bývalého trabant servisu v Kyjích, zažádal o podnikatelské povolení a založil svůj první autoservis. První roky jsem dělal technika, skladníka a i mechanika a pracoval jsem 16 hodin denně. Pomalu jsem přijímal další zaměstnance a učil jsem se postupně podnikat. Byl jsem v řízení firmy úplně sám a musel jsem se vše rychle naučit. Nebylo komu říct o radu.
Kdy jste začal s prodejem aut?
Bylo to v roce 1998. S kolegou Richardem Dolejšem jsme se rozhodli jít novým směrem, společně jsme k provozovně v Kyjích přistavěli nový autosalon. Vzali jsme to trochu z druhého konce. Většina lidí si nejdříve uzavře smlouvu s nějakým importérem, udělá koncept a pak teprve postaví autosalon. My jsme nejdřív postavili autosalon a pak jsme teprve začali přemýšlet, co tam budeme prodávat.
A nakonec jste se rozhodli pro Peugeot?
Ano, po návštěvě autosalonu v Paříži, kde jsme viděli nový Peugeot 206, jsme se rozhodli jednoznačně pro značku Peugeot. Po návratu jsme kontaktovali importéra Peugeot s žádostí o spolupráci. Byli jsme nejdříve odmítnuti s odůvodněním, že jsme pouze malá česká firma. Nakonec jsme se po dlouhém jednání dohodli na podmíněné spolupráci jako subdealeři jiného pražského koncesionáře, tehdy Auto spolu ve Strašnicích – dnešní Kopecký s.r.o. Po jednom roce jsme prodávali násobně více aut než náš koncesionář. Díky našim výborným prodejním výsledkům nám centrála Peugeot ve Francii nabídla samostatnou prodejní koncesi a i možnost výstavby dalšího autosalonu na druhé straně Prahy ve Stodůlkách.
A jak jste rozšiřovali prodejní síť?
Všechny peníze, které jsme vydělali, jsme vždy vraceli zpět do naší firmy. Vybudovali jsme lakovny a klempírny, postavili nové autosalony a přibírali postupně další značky.
Je něco, co byste dnes udělal jinak?
Kdybych mohl začít znovu ve stejné době, vzal bych si hned na začátku úvěr a rozjel podnikání rychleji, jako to tehdy udělali mí konkurenti. Ale na druhou stranu dnes moje firma prosperuje a dost mých konkurentů naopak již neexistuje.
A jak se vašemu podnikání daří dnes?
V současné době naše společnost DOMANSKÝ zastupuje čtyři automobilové značky – Peugeot, Citroën, Hyundai a nyní nově i Toyotu – před několika dny jsme ve Zdibech otevřeli autosalon pro vozy této japonské značky. V rámci celé skupiny DOMANSKÝ zaměstnáváme 170 lidí a ročně od nás odjede 3500 vozů.
Proč jste se rozhodl rozšířit vaše dealerství právě o značku Toyota?
V posledních letech vnímám, že mezi českými zákazníky výrazně roste poptávka po hybridních vozech a zrovna Toyota si v této oblasti drží výrazný náskok vůči konkurenci a disponuje širokou nabídkou modelů dostupných s hybridním pohonem. Zároveň sázím na dobré jméno značky, které se u Toyoty zakládá na mimořádné kvalitě, pověstně nízké poruchovosti, vysoké zůstatkové hodnotě a intenzivním vývoji moderních technologií.
Zmínil jste okrajově české zákazníky. Změnilo se za dobu vašeho podnikání jejich chování a nároky?
S novými možnostmi přístupu k informacím se chování zákazníků změnilo opravdu hodně. Dnes už zákazníci přicházejí na salon velmi vzdělaní a někteří z nich už od prodejců nepotřebují žádné dodatečné informace a hned sepisují objednávku. Změny také vidím v přístupu k pořízení soukromého či firemního vozidla. Klienti postupně vnímají auto spíše jako službu než jako majetek a chtějí si místo starostí spojených s vlastnictvím vozidla a jeho údržbou spíše užívat bezstarostný pocit z jízdy.
Společnost Domanský s.r.o. oslaví za dva roky čtvrt století na trhu. Jak ty roky hodnotíte zpětně?
Samozřejmě jsem nesmírně rád, že jsem se svými lidmi vybudoval firmu, která funguje a má i v očích veřejnosti a konkurence svou důstojnost. Měl jsem v životě velké štěstí na lidi okolo sebe, kteří mi pomohli vybudovat firmu do dnešní podoby. Na druhou stranu jsem pořád pracoval, tvořil a najednou to všechno je jen takové rychlé ohlédnutí a zjišťuji, že jsem se dostal někam, kam jsem vlastně úplně ani nechtěl. Vždycky jsem chtěl mít malou rodinnou firmu. Rodinný charakter společnost stále má, ekonomiku a rozvoj stále držím pod rodinnými křídly, ale velikostně už vůbec nejsme malí. Beru to tak, že pokud se firma nerozvíjí a neroste, tak zanikne. Je to taková lokomotiva, ve které musíte pořád házet pod kotel, aby jela rychleji.
Jak se snažíte získat energii, abyste pokračoval v podnikání?
Podnikám s auty, která mě odjakživa zajímala a neodmyslitelně ke mně patřila. Jsem také vášnivý motorkář. Mým velkým dlouholetým koníčkem je i rybaření. A v posledních letech i více cestuji.
