První popularitu získal jako syn Miriam Hejlové z nekonečného seriálu Ulice. Hotové šílenství kolem něj ale propuklo po odvysílání seriálu Most!, kde ztvárnil životního ztroskotance Luďana. Zároveň je často obsazovaným hercem divadelním, jednou z jeho nejvýznačnějších rolí je v současné době Cyrano. Do kin láká diváky na komedii Střídavka, kde hraje jednoho z „rodičovského kolektivu“, který musí ve vzájemné spolupráci zajistit svému „dětskému kolektivu“ střídavou péči.
Proč jste se rozhodl hrát ve filmu Střídavka?
Scénář byl umně napsaný. Bylo to svižné, chytré, ironické, ten humor nebyl zlý. Roli jsem přijal, protože jsem si myslel, že se budeme umět na place dohodnout, důvěřoval jsem bohatým zkušenostem Petra jako režiséra, který mi nad to imponoval svojí slušností a inteligencí. A těšil jsem se na kolegy – ti v mém rozhodování také hráli dost podstatnou roli.
Jak film nakonec dopadl?
Film Střídavka by měl být zábavný, břitký, chytrý v dialozích, občas dojemný. Na lehkých nohách. Vůbec by pak neměl být blbý. Doufám, že takový bude. Věřím, že ze střižny vyleze komedie, za kterou se nikdo nebudeme muset ani omlouvat, ani stydět.
Jaké bylo natáčení?
Na place se sešli herci, co se mají skutečně v oblibě. Myslím, že to bude na plátně vidět. A k tomu režisér jako Petr Nikolaev. A Petr Nikolaev jako skvělý člověk. Je to jeho film. My jsme ingredience v hrnci, on je šéfkuchař.
Režisér Střídavky se proslavil například filmy Báječná léta pod psa nebo Příběh kmotra. Jak se vám s ním pracovalo?
Během natáčení jsem si Petra Nikolaeva oblíbil. Je jasné, že je velice zkušený a schopný. Ale dojem na mne prostě udělalo jeho chování k lidem. Bylo mi s ním dobře a řekl mi jednu docela skvělou větu o tom, kdo komu kryje prdel. Myslím, že je to režisér, který má docela srovnaného sebe i tu práci. Rád budu vzpomínat na každého jednoho ze štábu, tahle skvadra byla moc „fajna“.
Koho hrajete?
Postavu trenéra ženského sedmičkového ragby, který má čím dál tím víc dětí, ale především ho tankuje ragby. On má zřejmě nějak pocit, že se to v té rodině tak jako udělá samo. Nemyslí to zle, má dobré srdce, ale dost ho vystihuje věta, když matce svého dítěte, kterou si asi zapomněl vzít, řekne, že jí to dítě teda pohlídá. Je prostě milej!:-) Takže shodu nemáme prakticky žádnou. Já jsem určitě milej o něco míň. Zas na druhou stranu asi vím, co mám dělat, když nedokážu dítěti srazit teplotu. Ta moje postava je milující a má dobré srdce. S tím nemusíte vystačit, jistě. Ale v podstatě se jedná o postavu kladnou, ne zápornou. Že je trochu víc zaměřen na svou
vášeň, na ragby, to ano. Až uvidíte ragby, bude vám to jasné:-)! Mně to přijde v tom komediálním žánru docela milé. Ta jeho urputnost je úsměvná. S jakou zarputilostí to prožívá. Alespoň není vlažný. Určitě také není otcem, ani partnerem, který nevnímá svoje blízké a je fundamentálně sobecký. Ne. On má v sobě kluka – to se někomu může velmi líbit. A věci, které mu nedochází, nakonec nahlédne. Je schopen sebereflexe a posunu. A umí se
omluvit.
Je možné, aby partneři po rozchodu či rozvodu zůstali přátelé?
Je to často věc nadhledu a dobré vůle. Času. Schopnosti odpustit tomu druhému a také sobě. Mít špatné vztahy s lidmi, se kterými jste prožili kus života, říkali si „miluju tě“, s lidmi, se kterými jste třeba fotili první kroky vašich dětí, báli se o ně, když byly nemocné, společně se radovali z jejich prvních úspěchů…, to je jednoduše smutné. Únavné, vyčerpávající. Často pro všechny zúčastněné. Ale někdy to dost dobře nejde. Prostě to jeden z partnerů hrozně posere. Nebo v lepším případě oba. Pak můžou být ty rány tak hluboké, že dobré vztahy nejsou a nebudou. V takové situaci je potom i příměří dobrá cesta. Moc bych přál všem dětem, aby se jejich rodiče po rozchodu/rozvodu nechovali jako naprostá hovada a našli v sobě to lepší.
Co si myslíte o plánování?
Myslím, že rozplánovat život a vztahy obecně nelze a že může podobné snažení působit dost směšně. Nicméně organizace těch praktických věcí je docela nutná, protože eliminuje zmatek, po kterém následuje zoufalá a často špatná improvizace. Organizace může být velmi úlevná, funkční a časově úsporná. Tedy jestli nevíte, co od rána do večera dělat pro větší slávu boží, zasloužíte samozřejmě bičem a nutno vám zakusit moje centrální plánování! Dělám si legraci:-)!!! Možná…
A o ragby?
Ragby se mi líbí ohromně! Pamatuju si, když jsme chodili na Letnou do restauránu koukat na mistrovství světa. Je to úžasný sport. Vtipy, které srovnávají ragby a fotbal, jistě dobře znáte. A fotbal z toho nevychází právě nejlíp:-)!
Martin Hofmann
Narodil se 31. března 1978 v Českých Budějovicích.
Abslovent DAMU, už za studií hostoval v pražském Divadle Rokoko, poté hrál v Divadle Bez zábradlí, v Divadle Radka Brzobohatého, ve Viole a v Divadle v Řeznické. Nejvíce spolupracoval s pražským Spolkem Kašpar, kde působí dodnes.
Ve filmové a televizní tvorbě na sebe poprvé výrazně upozornil rolí Jardy Hejla v oblíbeném nekonečném seriálu Ulice a od té doby začal být čím dál více obsazovaný. Hrál například ve druhé řadě seriálu Terapie a mimořádnou popularitu mu přinesla role Luďana v divácky úspěšném seriálu Most!.
