Projezdila jste celý svět – od Jihoafrické republiky, přes Spojené státy, Švýcarsko, Francie až po nynější Nizozemsko. Jak vypadaly vaše Vánoce? Slavila jste je v českém stylu, nebo je nějak ovlivnilo právě cestování?
Naše Vánoce jsou na Štědrý večer, tak jako v Čechách. Ale stromeček zdobíme už první adventní neděli, abychom si ho pořádně užili během celého vánočního času. Každoročně ochutnáme něco nového, avšak smažený kapr, bramborový salát a rybí polévka nesmí chybět.
Dodržujete nějaké zvyky a tradice? Ať už vaše vlastní, nebo klasické lití olova a podobně?
Stromeček vždy zdobí nejmladší syn Clark, podle instrukcí od pradědečka. Musí být pravidelný, takže se třeba navrtávají větvičky. Ozdoby, které na něj věšíme, sbíráme z celého světa. Také máme praktickou tradici – místo, které se vždy zakládalo pro nečekaného hosta, obsadíme. Vlastně tak ukazujeme naši vánoční tradici. Pod talíř vždy dáváme minci.
Je nějaké jídlo, bez kterého si zkrátka neumíte představit Vánoce?
Tatínkův bramborový salát a smažený kapr. Nesmí také chybět šneci po burgundsku, samozřejmostí je babiččina vánočka a maminčin jablečný štrúdl.
Každá rodina má svůj vlastní „nejlepší“ recept na bramborový salát. Čím se vyznačuje ten váš?
Náš bramborový salát je velmi jemný s máslovou majonézou.
Mám pro vás zásadní otázku, Mirko. Včelí úly, nebo vosí hnízda?
Odjakživa znám jen vosí hnízda 🙂 , ale možná někde používají název včelí úly.
Jste člověk, ze kterého optimismus přirozeně srší a sálá na všechny strany. Jsem si jistá, že máte v životě radosti i starosti, jako každý jiný, ale i přesto, jaký je váš recept na tak krásně pozitivní přístup k životu?
Celý život dostáváme překážky do života, menší či větší, jsou to jakési zkoušky. To vše nás obrušuje. A s přibývajícím věkem se nám zvětšuje nadhled. Je dobré si denně naordinovat být chvilku dítětem, neživit v sobě nenávist. Rozdávat lásku a pochopení a trpělivě naslouchat, potřebuje-li někdo „ucho“. Ráda se usmívám. Zjistila jsem, že mi lidé úsměv vracejí. To je přece krása!
O jakém povolání jste snila jako malá holčička?
O tom být výtvarnicí – sklářkou. Sklo mě odjakživa fascinovalo, proto tažený karamel. Cukrařina je úžasná spojnice ke komunikaci s lidmi.
Kdy se u vás projevila naplno vášeň k pečení a cukrařině a začalo vám docházet, že se vydáte touto sladkou cestou?
Vášeň mám v sobě od učení. Když něco dělám, tak pořádně, anebo nic. Ale hned na začátku cukrářské cesty byl sen dobýt Francii. Povedlo se. Celý život si sním a sny si plním.
Jak je na tom podle vás česká cukrařina? Jak hodnotíte vývoj a pokrok našich podniků, ale i domácích kuchařů, pekařů a cukrářů?
Chybí mi pořád řemeslná hrdost u profesionálů, i když se najdou kvalitní cukrárny a mnoho laických cukrářů, kteří pečou s láskou a opravdu dělají krásná díla. Co však postrádám, jsou plné chutě. Pořád mi chybí vyváženost sůl – cukr. Není třeba se toho bát a docela dobrou pomůckou je – dochucuj vždy o tón výše, než by nám chutnalo. Výrobek se lehce rozleží, a pak dosáhneme dokonalé chuti.
Máme jako Češi nějaký cukrářský klenot, který je podle vás v nabídce podniků nedoceněný?
Není jeden, je jich mnoho. Jenže jsou to výrobky náročné na ruční práci a zručnost. Skládají se z vícero receptů, a do toho se chce málokomu.
Na sociálních sítích máte stovky tisíc fanoušků a vaše videa na YouTube mají velkolepé ohlasy. Jak vnímáte celý tento relativně nový prostor, díky kterému můžete lidem předávat své know-how?
Sociální média jsou nekonečná dimenze pro veškeré činnosti a tvoření videí a dalšího obsahu mě moc baví. Je to náročná práce, neboť si své fanoušky musím, a to dělám s láskou, opečovávat. Odměnou mi je sledovanost a jsem šťastná, že mohu předat dál vše, co jsem se sama naučila. Fascinuje mě, jak mě lidé vnímají, stávám se skoro členem rodin. Ano, velmi si toho vážím a miluju celou naši cukrouškovskou rodinu.
Jste velmi vytížená žena. Píšete kuchařky, natáčíte videa na YouTube a na sociální sítě, můžeme vás vidět i v televizi. Dokážete úplně vypnout a jen odpočívat? Co je pro vás největší relax?
Má práce je mým potěšením, a to bez nadsázky. Pak je i problém vnímat potřebu odpočinku. Koneckonců i mé cestování, které je pracovní, je takový druh odpočinku. Ale přece jen s věkem je nutné si dopřát klidu a občas vypnout. Proto mám třeba své kočičky, které mě nutí se jim věnovat. Také ráda maluji, nebo se jen tak courám přírodou.
Jak by vypadal váš vysněný, dokonalý den, kdybyste nemusela vůbec nic a naopak mohla úplně cokoli?
Já ale nic nemusím :-), věnuji se jen tomu, co mě baví. Nemohu být bez činnosti, vytváří mi napětí, že něco nestihnu.
Jaká kniha, film, seriál vás v poslední době bavil a doporučíte ho dál našim čtenářům?
Velmi ráda se vracím ke knize Zmrzlinová královna od Susan Jane Gilmanové. Čtu ráda autobiografie, sleduji historii a ráda se ztrácím v sci-fi žánru.
Mirka van Gils Slavíková
- Narodila se v České republice, ale během života žila v mnoha zemích na několika kontinentech.
- Je držitelkou francouzského titulu Professeur en Sucre d‘Art a v roce 2002 zvítězila ve Velké ceně Paříže v přípravě svatebního dortu croquembouche.
- Studovala na Národní vysoké škole cukrářské ve Francii, kde získala nejvyšší cukrářský titul Professeur en Sucre d‘Art.
- Vytvářela dorty pro známé osobnosti, jako jsou Karel Gott, Daniel Craig a také kancléřka Angela Merkelová.
- Spolu s Josefem Maršálkem zasedla v porotě nejúspěšnější cukrářské a pekařské soutěže světa Peče celá země, kterou odvysílala Česká televize.
- Je autorkou cukrářského bestselleru Famózní! a dalších dvou pokračování.
- Natáčí videorecepty na svůj úspěšný youtubový kanál a její tvorbu na sociálních sítích sledují stovky tisíc fanoušků.
Autorka rozhovoru Terezie Guha
