Karel Čapek (1890 – 1938) vyrůstal v rodině venkovského lékaře. Nejprve v Malých Svatoňovicích, později v Úpě. Další štací byl Hradec Králové a gymnaziální studia, poté další pokračování těchto studií v Brně, pak přišla Praha a filozofie na Univerzitě Karlově. Ačkoliv byl jistou dobu vychovatelem v šlechtické rodině Lažanských, táhlo ho to k žurnalistice a získal angažmá v Národních listech i Lidových novinách.
V Praze žil Karel Čapek se svým bratrem Josefem Čapkem na Malé Straně v Říční ulici, ale pak se oba přestěhovali do nového dvojdomu, vily na Vinohradech, kde každý ve své polovině žil se svojí rodinou, Karel s herečkou Olgou Scheinpflugovou. V létě pobývali na svém letním sídle ve Strži u Dobříše, kde je dnes památník Karla Čapka i jeho bratra.
Byl nejen psavec, ale i vizionář
Karel Čapek byl velmi tvůrčí novinář. Nebyl pouhý zpravodaj, ale všestranný žurnalista. Psal žánry publicistické i umělecké, vtipné fejetony, duchaplné sloupky, kurzívy, které čerpaly z každodenních všedních postřehů, ale musely vždy břinknout jako drahokam. Karel Čapek se stal novinářským dennodenním sloupkařem, tento nový žánr zavedl a pak rozvíjel, přičemž jeho vzorem byl fejetonista Jan Neruda. A právě novinářská průprava ho přivedla k dramatické tvorbě. Také však jeho aktivita v Pen klubu, dostal se do jeho čela, v letech 1925 – 1933 byl prvním předsedou jeho československého odboru. Vůbec nebyl jednostranný.
Pro literaturu a dramatickou tvorbu byl činný v Pen klubu, ale i jako dramaturg a režisér Divadla Na Vinohradech, sám divadelní hry psal, dvacátá léta byly roky jeho nejpilnějšího psaní. V tomto období vytvořil své slavné hry R.U.R., Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Matka, napsal romány Krakatit, Továrna na absolutno, Válka s mloky, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. Rád psal pro děti, sepsal pro ně knížky Dášenka, Pejsek a kočička, Devatero pohádek, pomáhal mu jeho bratr Josef.
Bratři vymysleli slovo „robot“
Nejvíce se do povědomí čtenářů dostaly hry Ze života hmyzu a R.U.R. a romány Továrna na absolutno a Krakatit. Napsal též Hovory s T. G. Masarykem. Karel Čapek byl mistr slova, ale i myšlenky, za to byl několikrát navržen na Nobelovu cenu. Byl však i mistrem příměru podobně jako jím byl za vrcholného absolutismu Ludvíka XIV. na královském dvoře dramatik Molière.
Dokázal alegoriemi vykreslit nejtypičtější stránky na mravencích, broucích, aby vedl lidi k zamyšlení nad bezmyšlenkovostí a nad extrémní robotizací, což jsou jen dvě strany téže mince. Právě R.U.R. Čapkovi přineslo světový úspěch. Zde poprvé zaznělo slovo „robot“, jehož autorství patří oběma bratrům, z velké části bratrovi Karla – ten slovo „robot“ však nejvíc proslavil. Karel Čapek měl svými myšlenkami blízko k novináři Ferdinandu Peroutkovi, a co víc, i k prezidentovi T. G. Masarykovi, s nímž se také přátelil.
Dílo Karla Čapka bylo, jak dnes říkáme, nejen vědecko-technické, sci-fi či utopistické, ale také velice pacifistické a humanistické. Byl to velmi vzdělaný i citlivý člověk, nebyl lhostejným ke světu, ve kterém žijeme. Přišel však Mnichov a zamíchal kartami dějin. Hraniční ztráty ČSR i ztráty obyvatelstva v roce 1938 byly 30 %. Nový tvar státu, nyní vlastně státečku, byl dlouhý (900 kilometrů) a úzký (průměrně 115 kilometrů). Byli jsme vedle Chile nejužším státem světa. A dramatikovy alegorie se stávaly realitou. Jak to bylo dál popisují všechny učebnice literatury. Bratr byl odvlečen do koncentračního tábora a Karel Čapek upranýřován do posledních zbytků sil. Zbylo jeho dílo, které je aktuální i nyní v souvislosti s přetechnizovaným světem. A Čapkova vila.
Co bude s Čapkovou vilou?
Obvod Prahy 10 se rozhodl odkoupit tento objekt na pražských Vinohradech a vytvořit z něho důležitý památník. Vila byla donedávna majetkem rodiny Scheinpflugů a proběhla zde katalogizace cenných památných předmětů. K cenným věcem patří umělecké sbírky, knihy, fotografie, houpací křeslo, knihovna, z místností pracovna a konferenční místnost, kde probíhaly rozhovory Karla Čapka s T. G. Masarykem, než o tom vznikla slavná kniha. Na stěnách jsou podobizny TGM, Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové, Josefa Čapka i Dášenky.
