Popularita knih Leoše Kyši každým rokem stoupá a na podepsaný výtisk jeho čtenáři čekají i několik hodin. Autor Hustýho nářezu, který píše především pod pseudonymem František Kotleta, se díky sci-fi žánru zabývá budoucností na denní bázi. Témata jeho knih jsou sice považovaná někdy za kontroverzní, ale podle počtu prodaných výtisků je jisté, že tyto žánry čtenáře baví.
Jsme ve vesmíru sami? A co když se náhodou ocitnou mezi námi? Rudolf Havlík, režisér divácky úspěšných komedií Po čem muži touží 1 a 2 a Ostrov, v nové komedii Franta mimozemšťan vysílá hrdiny z malé moravské obce do pátrání po jedné záhadě.
České sci-fi už tady dlouho nebylo, nejméně třicet let. Teď přišel Bod obnovy, film, který diváci i kritika hodnotí jako spektákl na světové úrovni. Přitom vznikal s omezeným rozpočtem. Bod obnovy v televizi A11 představí herec Matěj Hádek.
Veterán občanské války, voják Konfederace, a zlatokop, John Carter, to opravdu nemá snadné. V jeskyni je mu zima, ale bojí se rozdělat oheň, aby na sebe opět nepřilákal indiány, kteří jsou nějak nedůtkliví vůči bledé tváři. Je nastražený na každý zvuk v této vyprahlé krajině, a spánek se mu vyhýbá. Nebo si to aspoň myslí. Děje se s ním něco podivného. Vstává a vidí sám sebe, spícího na zemi. Přistupuje ke vchodu do jeskyně a zahledí se na jasné noční nebe, v chladné noci prérie. Není hlupák a vyzná se. Ten jasný, načervenalý kotouček na obloze, je Mars.
Když bratři Čapkové vymyslili slovo „robot“, netušili, že jejich sci-fi myšlenky se stanou reálnou vizí. Dnešní klimatická krize také reaguje na tendence přetechnizování našeho světa, které ve svém začátku byly pouhým upřímným přáním zmenšit otročinu v naší práci a zajistit člověku větší pohodlí.
A po přečtení některého z příběhu tohoto uznávaného autora sci-fi se leckdy cítí zmateni. Mnohé zůstává nejasné, mnohé nedořečeno. Proč tomu tak bylo, se můžeme jen domýšlet. A některé zásadní informace vyšly najevo až po roce 1989.
Edgar Allan Poe. Zakladatel moderní literatury, detektivního žánru i science fiction, geniální americký básník a prozaik, který svou poezii musel nejdříve prožít, aby ji mohl posléze zaznamenat, a jehož dílo je věrným odrazem nespoutané a šílené duše autora. V dějinách literatury se najde jen málo podobných „nesnesitelných“ géniů, kteří z pohledu společnosti totálně selhali, ale jejichž práce se stala jedním z milníků novodobé kultury.
Objevování neznámých krajin na Zemi mělo před sto lety svůj půvab. Bez leteckého a satelitního mapování cestovatelé doufali, že mají šanci narazit na něco opravdu mimořádného, na země, které znají jen z legend…
Zakladatel žánru sci-fi a utopista, britský spisovatel Herbert George Wells (21. 9. 1866 – 13. 8. 1946) je dodnes známý především svou novelou Válka světů, jeho literární záběr však byl podstatně širší. Našel si přitom čas i na cestu do SSSR a setkání s Leninem a se Stalinem a na velmi bohatý soukromý život.
Nechte se zavést do světa fantazie. Vždyť snít je tak snadné. Fantazie se vymyká exaktní definici. Tajemné zákoutí lidské mysli, nadstavba rozumu, díky které se náš svět stává snesitelným a lidským. Snění s otevřenýma očima a pro celý život. Připojte se k těm, kteří to umí.
Možnost v jednom životě zažít, jaké to je mít IQ velmi podprůměrné a stejně tak nadprůměrné, dal svému hrdinovi Charliemu Gordonovi jeho literární otec Daniel Keyes právě před šedesáti lety. Poselství této povídky, a později románu, zůstává stále aktuální.
Nemám příliš rád výraz obyčejný člověk. Každý je něčím zvláštní, každý je originál. Ale pro tentokrát se hodí. Stalo se módou pátrat po svých předcích. Řada lidí prozkoumává matriky a čenichá v archivech státních i církevních, tedy, pokud seženou příslušná povolení. Další lidi něco takového nezajímá, nebo si nechtějí přidělávat práci. Minulost jejich rodiny končí pradědečkem a jedno století nazpět je pro ně celý věk. A co takhle mít v rodině popravenou čarodějnici? V kádrovém posudku vám již vadit nebude, ale stejně. Asi se s tím nikde nebudete chlubit. Představte si však člověka, který na něco takového byl právem hrdý a nijak se s tím netajil. Měl to dokonce potvrzeno soudními protokoly, žádná rodinná legenda, které se nevěří.
Česká sci-fi literatura, první poloviny dvacátého století, by zřejmě byla obtížnou maturitní otázkou. Někteří studenti by si vzpomněli na Karla Čapka, ale pak by zřejmě začali váhat. Jakub Arbes se svými romanety a Svatopluk Čech s panem Broučkem na Měsíci, to je století devatenácté. Ti svědomitější znají Jana Weisse, a jeho Dům o tisíci patrech, z roku 1929. Iniciační, psychologický román, literární ztvárnění snů v tyfových horečkách. A co dál? Marie Grubhofferová a její dětský sci-fi román, Prázdniny ve hvězdách, z roku 1947?
Nepohodlné knihy a mocní tohoto světa. Oheň a voda. Věčný svár, od úsvitu věků. Nerovný boj, až na vzácné výjimky, které pak vstoupí do historie. Knihy, končící na hranici, často i s jejich autory. Knihy na indexu, knihy sešrotované hydraulickým lisem. Spisovatelé v temné kobce, anebo v kamenolomu. Autoři v léčebnách pro duševně choré, anebo s kulkou v týle…
Jeho hrdinové jsou čestní, ušlechtilí a stateční, přesně takoví, jakými bychom rádi byli i my. Občas se nám to tak úplně nedaří, ale my také nežijeme na stránkách přímočaré dobrodružné literatury. Zajímavý život prožil i jejich duchovní otec Edgar Rice Burroughs.
