Narodil se 1. září 1875 v Chicagu, vystudoval soukromou michiganskou vojenskou akademii, a když nesložil přijímací zkoušky na válečnou akademii West Point, sloužil od roku 1895 jako poddůstojník u jezdectva ve Fort Grant v Arizoně. Za dva roky však byl ze služby propuštěn kvůli srdečním problémům.
Po jejím skončení neúspěšně vykonával řadu povolání s různými komplikacemi. Půl roku pracoval na ranči svého bratra jako kovboj (1891), a tak byl několikrát zraněn zloději dobytka, potom s otcem v továrně na baterie. Po sedmi letech nízkých výdělků, kdy zkoušel různá zaměstnání a skončil jako agent s ořezávátky na tužky, se pokusil živit jako autor reklam a inzerátů a psal anonymně dobrodružné povídky a různé fikce.
V lednu 1900 si vzal svou lásku z dětství Emmu Hubertovou (1876–1944). Měli tři děti: Joan (1908–1972), Hilberta (1909–1991) a Johna Colemana (1913–1979), který později otcovy knihy ilustroval. Musel zastavit manželčiny šperky a své hodinky, aby uživil děti, a nakonec, když už mu bylo přes třicet, byl nucen přiznat totální porážku a žít i s rodinou na útraty svých rodičů. V říjnu 1912 konečně přišel na to, čím se bude živit. V časopise začal vycházet první příběh o hrdinovi z afrického pralesa – o Tarzanovi (Tarzan z rodu opů). Román měl úspěch a příští rok vycházely další a další díly – celkem 24.
A nastala „Tarzanománie“. Každý večer se betonovými džunglemi a vším vzdělaným světem míhali Tarzani. Chirurgické ambulance neustále ošetřovaly malé „komuže“, kteří spadli ze stromu. („A já sám jsem se až v dospělosti dozvěděl, že jeden můj strýc, který měl celoživotně potíže s bolavými zády, zkoušel jako kluk dělat v lese právě Tarzana a pochopitelně nešťastně spadl.“) Pro malého chlapce byl Tarzan jako předloha k hrám vhodnější než kovboj – nepotřeboval koně. Davy lidí stály ve frontách na zvláštní naději, kterou jim skýtal tarzanovský chléb, tarzanovská zmrzlina a tarzanovský benzin.
V čem spočívalo to kouzlo? Sympatický Tarzan, vychovaný velkými lidoopy a později i zcivilizovaný, splývá s přírodou, snaží se žít v souladu se stromy a zvířaty a odhání od sebe škodlivé vlivy společnosti. Dá se říci, že je to ekologie proměněná v život dávno předtím, než se o tomto kultu komukoli jen snilo. Sám říká: „Já, Tarzan z rodu opic, jsem opustil svou džungli a odešel do měst postavených člověkem, ale byl jsem pokaždé znechucen a s radostí jsem se vracel do své džungle – k ušlechtilým zvířatům, čestným v lásce i nenávisti – a ke svobodě a opravdovosti přírody.“ (Tarzan a zlatý lev, 1923)
Ve 20. letech si Burroughs už jako úspěšný autor koupil letadlo Security Airster S-1, naučil se s ním létat a povzbuzoval k pilotování i svou rodinu. V roce 1934 se Burroughs s Emmou rozvedl, důvod rozvodu není znám.
V roce 1935 Burroughs poznal herečku Florence Gilbertovou (1904–1991) a sblížili se. Florence měla dvě děti z předcházejícího manželství. Následovalo období štěstí, jak Florence napsala, když se odstěhovali na Havaj. Pak si ale Burroughs oblíbil alkohol a začal se chovat ke své ženě chladně a s odstupem. K jejímu synovi (Lee Ashton *1929) měl nepřátelský vztah, naopak k dceři Caryl Lee (1931–2001) projevoval náklonnost. Florenc podala žádost o rozvod a rozvedli se roku 1942.
V době japonského útoku na Pearl Harbor, když mu bylo již 66 let, Burroughs požádal o povolení stát se válečným dopisovatelem a toto povolení také dostal. Rád pronášel výroky odsuzující pacifisty s tím, že „válka z nás dělá muže“, a také liberály, „ty zrádce, kteří přibližují den, kdy Moskva bude ovládat světovou politiku“. Po skončení války se Burroughs přestěhoval zpět do Kalifornie a po mnoha zdravotních problémech zemřel 19. března 1950 na infarkt. Pohřben je na ranči Tarzana, pojmenovaném po jeho hrdinovi z džungle, nedaleko Los Angeles.
Kromě cyklu o Tarzanovi sepsal Burroughs také tři další série považované dnes za klasiku science fiction. Dvě z nich se neodehrávají na Zemi, ale na sousedních planetách Marsu a Venuši (obzvláště seriál o Marsu s hlavním hrdinou Johnem Carterem, krásnou Dejah Thoris a věrným „psem“ Woolou byl ve své době velmi populární) a další umístil do tajemného světa Pellucidar uvnitř zeměkoule.
Literární činnost přinesla Burroughsovi nejen slávu, ale také velký finanční úspěch. Stal se průmyslníkem a bohatým farmářem. Poblíž Hollywoodu zakoupil rozsáhlý pozemek (220 hektarů) po bývalém tiskovém magnátovi, kde pro milovníky Tarzanových dobrodružství vybudoval osadu Tarzanwild. Každý pátek večer pořádal bezplatná filmová představení pro až 200 místních občanů a šťastní sousedé se mu vděčně odměnili tím, že pokřtili svou obec jménem Tarzana, které jí zůstalo dodnes. Na spisovatelovu počest je také pojmenován kráter Burrough na Marsu.
