Josef Jiránek se narodil 24. března 1855 v Ledcích na Mladoboleslavsku.
Od roku 1859 žil s rodiči v nedalekých Všejanech, poblíž Benátek nad Jizerou. Základní hudební vzdělání získal od svého otce Petra Jiránka (1825 – 1899), řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem, hrál na všechny dostupné nástroje a měl vlastní kapelu, pro kterou psal taneční písničky.
Rodina hudbou žila, protože se jí věnovali i další bratři Alois (1858 v Ledcích – 1950 v Praze), skladatel, pedagog a výtvarník, Stanislav (1867 – 1934), hudební pedagog, sbormistr vinohradského Hlaholu a první československý inspektor zpěvu a hudby pro učitelské ústavy, Karel, řídící učitel a spisovatel v Liberci a František, učitel v Unhošti.
Rovněž obě sestry se věnovaly muzicírování.
Ve Všejanech byl lesmistrem Karel Smetana, bratr Bedřicha Smetany (1824 v Litomyšli – 1884 v Praze). V roce 1865 se desetiletý hudebně nadaný chlapec setkal s mistrem. Bedřich Smetana rozpoznal Josefovo mimořádné nadání, přijal jej do své rodiny (žil u nich v letech 1865-72) a učil jej hře na klavír a skladbě.
Smetana mu také – jako dvanáctiletému hochovi – svěřil vyučování své dcery Zdeňky.
V roce 1871 se v Prozatímním divadle uskutečnil první Jiránkův samostatný koncert.
V červenci 1875 vydal Smetana Josefu Jiránkovi osvědčení. To už žil Smetana u bratra v hájovně v Jabkenicích a Jiránek byl jeho hlavním prostředníkem pro vyřizování všech záležitostí v Praze.
Jiránek nebyl jen klavíristou, studoval zároveň housle (u Mořice Angra), byl za Smetanova kapelnictví dva roky houslistou Prozatímního divadla a potom několik let harfenistou.
Vstoupil přímo do druhého ročníku Varhanické školy A. V. Staňka v Praze a po ročním studiu podnikl s violoncellistou Hanušem Wihanem koncertní turné po Čechách.
V letech 1876-77 Jiránek učil zpěv na reálném gymnáziu v Praze.
V roce 1877 odešel za svým bratrem Aloisem do Ruska a učil na gymnáziu D. D. Obolenské v Charkově klavír, harfu, zpěv a hudební teorii.
Zde také vznikla většina jeho skladeb a instruktážních děl.
V roce 1891 se vrátil do Prahy a stal se profesorem klavíru na pražské konzervatoři.
Josef Jiránek zanechal komponování, když v roce 1892 poznal skladby svého žáka Vítězslava Nováka (1870 v Kamenici nad Lipou – 1949 ve Skutči), alespoň to tak později podával.
Jiným jeho žákem byl Rudolf Friml (1879 v Praze – 1972 v Los Angeles).
Na konzervatoři učil až do roku 1923.
Jako klavírista proslul zejména jako zasvěcený interpret skladeb Bedřicha Smetany.
Při Smetanově jubileu v roce 1924 absolvoval na 50 koncertů v Čechách a v Jugoslávii.
Veřejně vystupoval až do svých 82 let. Kromě sólových koncertů doma i v zahraničí spolupracoval s Českým kvartetem.
Manželkou klavíristy byla Klára Jiránková – Wittochová (1865 – 1943), operní pěvkyně, mezzosopranistka.
Bydleli v Bubenči – Jugoslávských partyzánů 6 (arch. Pavel Janák, 1929).
Josef Jiránek zemřel 9. ledna 1940.
Pohřben je se svojí chotí na Bubenečském hřbitově.
V hrobě jsou pochováni také bratr Alois, hudební vědec Jaroslav Jiránek (1922 v Praze – 2001 tamtéž), národohospodář a publicista Theodor Pistorius (1894 v Hořepníku u Pelhřimova – 1969 v Senohrabech), divadelní režisér Luboš Pistorius (1924 v Praze – 1997 tamtéž) a historik a památkář Miloš Pistorius (1932 – 2015).
Zdroje: Marie Svobodová, Významné osobnosti obce Všejany; f.: Bubenečský hřbitov, Tamtam, 2003
