Národní divadlo se poprvé otevřelo před 135 lety. Byl při tom i zmatený hluchý skladatel Smetana

18.11.2018
Fefík
Další fotky

Národní divadlo Národní divadlo navazovalo na činnost Prozatímního divadla, otevřeného také 18. listopadu, jenže roku 1862.

Roku 1865 skupina kolem Sladkovského, Tyrše, Nerudy a Hálka vyzvala třiatřicetiletého profesora pozemního stavitelství na pražské technice, architekta Josefa Zítka (1832 v Karlíně – 1909 na Smíchově), aby vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku 1867 začaly práce na staveništi.
16. května 1868 byl položen za velikých slavností základní kámen (či spíše kameny), slavnost se odehrála za veliké účasti lidu – odhaduje se přítomnost asi 100 až 150 tisíc lidí. Ten hlavní, ve kterém byly uschovány dobové dokumenty, pocházel z lomu Kaménka u Louňovic.

Zaroste pražské Národní divadlo vzácným mechem, lišejníkem a plísní? Ukáže výzkum!

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem 70. pro tuto příležitost. Rudolf o přestávce mezi prvním a druhým jednáním vyslovil Smetanovi svůj obdiv a uznání, ale v průběhu druhého jednání divadlo opustil. Do 23. června téhož roku se Libuše dočkala ještě čtyř dalších uvedení ve stejném obsazení.

V Národním divadle se totiž po jeho otevření odehrálo jen 11 představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla.
Celonárodní katastrofa vyvolala obrovské odhodlání pro nové sbírky – za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Budovu po požáru dokončil prof. Josef Schulz (1840 v Praze – 1917 tamtéž), jelikož Zítek se stáhnul do ústraní na svůj zámek ve Lčovicích). Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše.

Skladatel Bedřich Smetana (1824 v Litomyšli – 1884 v Praze) se ještě účastnil druhého otevření Národního divadla svou Libuší. Jeho povaha již však byla zjevně narušena, poznamenána halucinacemi, megalomanií a paranoiou, jeho písemné i ústní vyjadřování se stávalo nesrozumitelným.

Věhlasné Lázně Kostelec nacisté málem zničili. Víte, že je chtěl koupit i Baťa?

Představení se odehrálo ve stejném složení jako přede dvěma lety – Libuši zpívala Marie Sittová (soprán), Přemysla Josef Lev (baryton), Chrudoše Karel Čech (bas), Šťáhlava Antonín Vávra (tenor), dirigoval Adolf Čech, režii měl František Kolár.

Poté se Libuše udržela na repertoáru Národního divadla prakticky nepřetržitě až do druhé světové války. Dále v této roli excelovaly Ema Destinnová a Marie Podvalová, později Naděžda Kniplová, Milada Šubrtová, Gabriela Beňačková, Eva Děpoltová a Eva Urbanová.
Libuše se však – i díky její v současnosti jediné představitelce Evě Urbanové – dostává k divákům i mimo kamenná divadla. V létě 2010 ji Originální hudební divadlo Praha uvedlo v Přírodním divadle Divoká Šárka.
Velmi specifický charakter opery ovšem prakticky znemožňuje její uvádění v cizině.

Marie Petzoldová – Sittová (1852 v Praze – 1907 tamtéž), byla operní pěvkyní, významnou sopranistkou Národního divadla v Praze. Otec byl pražský mistr houslař Antonín Sitt, původem Maďar. Byla žačkou regenschoriho V. Horáka a Františka Pivody. Bedřich Smetana jí doporučil, aby zpívala v letech 1869 a 1870 v Prozatímním divadle. Debutovala zde v roli Gildy (Rigoletto). Průpravu na divadelních scénách získala v Německu, Maďarsku a v Brně. Od roku 1873 získala angažmá v Prozatímním divadle. Celý soubor přešel v roce 1881 do Národního divadla, kde zpívala sopránové party. Pěvkyně dávala přednost tragickým a hrdinným úlohám. Pro tyto dramatické party si vytvořila sošné postoje. K nejlepším výkonům patřily role mozartovské, kde se jí v koloratuře nemohl nikdo v ND rovnat. Její pěvecký projev se vyznačoval velkou citovostí. Herecký projev Marie byl však nevalný. Přesto se stala ideální tzv. smetanovskou pěvkyní.
Ze Smetanových oper vystupovala na příklad jako Katuška v Čertově stěně, Milada v Daliborovi, Mařenka z Prodané nevěsty (tuším její třetí verze) a Vendulku z Hubičky jí napsal Smetana přímo takříkajíc na tělo.
Marie Petzoldová – Sittová byla členkou souboru ND až do října 1898.
Rovněž se věnovala bohaté koncertní činnosti. Zúčastňovala se večírků Umělecké besedy a Akademie pořádané spolkem českých žurnalistů. Některé duety zpívala s Antonínem Vávrou, také s ní vystupovali Karel Čech a Josef Lev. Nezapomínala ani na charitativní koncerty, mj. vystoupila na koncertě uspořádaném 20. dubna 1879 ve prospěch dostavění katedrály sv. Víta na Hradčanech. Zde poprvé předvedla dva výjevy z připravované Smetanovy opery Libuše.
Pěvkyně od roku 1888 vystupovala pod jménem Marie Petzoldová – Sittová, jejím manželem byl Václav Petzold (1827 v Praze – 1903 tamtéž), známý restauratér a hoteliér, mecenáš a propagátor plzeňského piva, nájemce Šlechtovky, šlechtického kasína v Millesimovském paláci v Celetné ulici, restaurace (dnes Bohemia) na Výstavišti a nakonec i majitel Kaiserštejnského paláce na Malostranském náměstí, kde si zřídil velkou pivnici a kde i bydlel (dům poznáme podle busty Emy Destinnové).
Manželé Petzoldovi jsou pochováni na Olšanských hřbitovech.

FOTO: Národní divadlo a opera Libuše

Národní divadlo a opera Libuše - 1 DSC03096 národní divadloNárodní divadlo a opera Libuše - 2 rudolfinumNárodní divadlo a opera Libuše - 3 pragueeu+Národní divadlo a opera Libuše - 3Národní divadlo a opera Libuše - 4 dinh gilly pinterest
Další fotky
Národní divadlo a opera Libuše - 4 wiki Eva_Urbanová_(2010)Národní divadlo a opera Libuše - Marie Petzoldová-SittováNárodní divadlo a opera Libuše - 5 hrob petzold sittová


Nepřehlédněte