Hledíme-li na císařské otisky, kouká z místa chudoba, protáhlý úzký pozemek s jedním, dvěma staveními, z jedné strany pole, z druhé budící se karlínský průmysl.
Nová vodárna v Podolí se začala stavět až po vzniku Velké Prahy po 1. světové válce, kdy hlavní město trpělo nedostatkem pitné vody. Stavbu podle zdařilého návrhu prof. arch. Antonína Engela postavila v letech 1929-31 známá stavební firma Václav Nekvasil. Podolská vodárna patřila k největším v Československu, maximální výkon měla 40 tisíc kubíků pitné vody denně, časem až 90 tisíc. Po jeho smrti prošla vodárna rekonstrukcí a byla dostavěna její druhá část, naštěstí byl dodržen původní návrh profesora Engela, a tak byla vodárna ušetřena fatálních výstřelků socialistického realismu.
Známe to. Však oni si Češi nastřádají na nové! A stalo se. Národní divadlo v Praze, tak jaj kek známe dnes, bylo otevřeno 18. listopadu 1883.
Bečov nad Teplou je malé, ale velmi půvabné městečko, jehož minulost i současnost jsou nerozlučně spojeny s tamním hradem a později zámkem. A právě pověst, která se ke hradu pojí, nám objasní, jak se dochoval téměř bez úprav vedle nového barokního sídla, i proč se na hradním nádvoří dodnes objevují červené, krev připomínající skvrny.
Impozantní budova Rudolfina láká návštěvníky především k poslechu vážné hudby. Seznámit se s její historií můžete dvojím způsobem. Návštěvou vycházky Pražské informační služby, v sobotu o deváté hodině ranní vás bude průvodkyně Marcela Smrčinová čekat u bočního vchodu z Alšova nábřeží. A pokud se vám ráno nikam nechce, je tu možnost druhá – přečtěte si náš článek…