Ztráty v bitvě byly obrovské, především na straně Rakušanů – 5700 padlých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných, 2200 zajatých a 6000 koní. Pruské ztráty byly oproti tomu mnohem menší – 2000 padlých, 300 pohřešovaných a 7000 zraněných.
Zajímavým je fakt, že vžité tvrzení o vítězství v bitvě díky moderním pruským puškám jehlovkám nabíjených zezadu se zřejmě tak úplně nezakládá na pravdě. Rakouské pušky totiž byly zase o mnoho přesnější a měly větší dostřel, takže prohru Rakouska lze podle historiků přičíst spíše nezdařené taktice boje zblízka než nedostatečné výzbroji.
Dodnes tuto strašlivou bitvu připomíná řada památníků, například na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy anebo Alej mrtvých v lese Svíb, kde vede naučná turistická trasa s informačními tabulemi a nalezneme zde mnoho pomníků. Toto místo dodnes působí velmi tísnivým dojmem. V roce 1936, u příležitosti 70. výročí bitvy, bylo na Chlumu otevřeno muzeum věnující se této události, která se nesmazatelně zapsala do naší historie.
Bitva se rovněž stala inspirací pro vznik mnoha uměleckých děl, například obrazu Václava Sochora z roku 1900 Srážka jízdy u Přezletic, a vstoupila i do písní. Asi každý zná zlidovělou píseň Kanonýr Jabůrek.
Hradec Králové si bitvu připomíná také každoroční rekonstrukcí, které se účastní několik skupin zaměřených na toto období, zejména pak Garda města Hradec Králové. Nejméně jednou za rok tak zde máme příležitost zamyslet se nad možnostmi řešení konfliktů jinou než válečnou cestou a zároveň si připomenout památku těch, kteří tu položili svůj život.
