Odpověď je zcela jednoduchá, viry milují chladné počasí.
Může se zdát, že onemocnění přichází vždy když se výrazně změní počasí, avšak ani počasí není viníkem kašle po celý rok. Dva hlavní viry, a kterými se setkáváme na konci léta a počátku zimy, jsou koronaviry a rhinoviry. Které se výrazně více množí v chladném počasí.
V roce 2008 vědci publikovali studii, která zjistila, že při teplotách mírně nad bodem mrazu, viry při životě udržuje vnější gelovitý povlak, který ho chrání a umožňuje mu tím pádem cestovat ze člověka na člověka. Přičemž tento povlak se začíná vytrácet při přibližně 22 stupních Celsia. Dává to smysl. Jelikož povlak se musí v těle roztavit, aby virus mohl infikovat živou buňku v našem těle. A to také znamená, že v teplejších podmínkách je méně chráněn.
Jak s chřipkou, tak s běžným nachlazením, jakmile jednou udeří určitý kmen, po zbytek sezony jste proti němu imunní. Stačí jen doufat, že nepotkáte moc virů o různých kmenech.
A co když se jaro mění na léto? To je něco jiného. Vzduch je zaplněn pyly a dalšími alergeny, které mohou spolehlivě ucpat váš nos. I to ale samo o sobě může vést k nemoci, jelikož následně podrážděné plíce a nosní části jsou pak náchylnější na infekce.
Tvrzení, že se můžete nachladit samovolně, je mýtus. Všechny příčiny pramení z chladného počasí – suchý vzduch, který dráždí naše sliznice a více času tráveném uvnitř, zvyšující riziko, že jste vedle někoho infekčního.
Ujistěte se proto, že si často myjete ruce, máte dostatek pohybu a spánku. A každý rok se můžete těšit na novou rýmu.
