Narodil se 17. dubna 1826 v Praze, ve stejném městě o 68 let později zemřel. Jeho rodiče byli lihovarníci, jeho matka byla významná mecenáška a filantropka.
Své německé jméno si změnil ještě v době, kdy studoval. Byl vlastencem a němčinu nesnášel. Zájem o cizí kultury se u něj začal projevovat již v dětství, proto zatoužil studovat orientalistiku, což si matka nepřála, proto odešel do Vídně studovat práva.
Rodina Náprstkových pocházela ze Slánska. Otec Vojty Náprstka měl dalších sedm sourozenců a všichni kromě něho byli do matriky zapsáni jako Náprstkovi. On jediný má v matrice zápis jména v německé podobě, Anton Fingerhut. Uvedl to PhDr. Vladislav Dudák pro magazín Aktuálně.cz.
Šlo mu o život, utekl do USA bez znalosti jazyka
V roce 1848 utekl do emigrace do Spojených států, protože mu hrozil trest smrti kvůli účasti na revolučních bouřích v Praze i Vídni. V té době ani neuměl anglicky. Jeho bohatá maminka mu peníze neposkytla kvůli tehdejší partnerce, s níž přes oceán uprchl. Živil se tu porůznu. Prodával na ulici, pracoval na stavbě nebo vyráběl rakve, byl knihkupcem i politikem. Jeho knihkupectví v USA posloužilo přistěhovalcům z Čech, stalo se krajanským střediskem. Kromě toho dostal jako člen vládní expedice prozkoumat indiánský kmen Dakota.
„Nic neuměl. Byl idealista. Chtěl si v New Yorku koupit pozemek a založit soběstačnou slovanskou kolonii. Naprostá iluze,“ popsala kurátorka Náprstkova muzea Milena Secká pro Český rozhlas v roce 2015. Němčina mu tehdy pomohla, přestože ji nenáviděl. Silnou menšinu německy mluvících objevil v Milwaukee, kde se usadil. V USA prožil celých deset let.
Zaostalost Čechů řešil osvětou
Po návratu z Ameriky (r. 1858) předělal s podporou své matky Anny rodinný pivovar na centrum pro českou inteligenci. Byl totiž překvapen českou malostí a zaostalostí, proto šířil osvětu. Dokonce založil Americký klub dam, kterým propagoval ženskou emancipaci a šíření pokroku do domácností.
Aby přestaveb nebylo málo, svůj rodný dům v roce 1868 proměnil na České průmyslové muzeum, které dnes nese jeho jméno. Sponzorovala to výrazně i jeho matka Anna Náprstková. Náprstkovo muzeum se od roku 1946 orientuje zejména na mimoevropskou kulturu.
Jeho manželkou se stala Josefa Křížková, která pracovala v rodinném pivovaru. Když se Náprstek vrátil z Ameriky, zalíbila se mu ona, ale zároveň i její sestra Ludmila Barbora, které se přezdívalo Uška. Tajně se s ní zasnoubil, nicméně nakonec se oženil s Josefou. Uška si vzala někoho jiného.
Dovezl sem šicí stroj i strojek na zmrzlinu
Byl to právě Vojta Náprstek, který do Prahy dovezl nejrůznější vynálezy z Londýna. Byla to pračka, šicí stroj, plynový vařič, strojek na zmrzlinu nebo skládací sušák.
Traduje se, že Náprstek učil ženy šít na šicím stroji, nicméně rozšíření tohoto omylu je zásluhou pana Neffa, jak uvedla kurátorka Secká v roce 2015. Ještě před založením Klubu amerických dam v knihovně byly předvedeny šicí stroje. V době prusko-rakouské války (1866) Vojta Náprstek objednal několik strojů, aby na nich ženy mohly šít prádlo pro raněné v prostorách knihovny.
Přál si být zpopelněn
Vojta Náprstek byl prosazovatelem pokrokových myšlenek, ať šlo o podmínky pro život v Praze, podporování školství, zdravotnictví nebo zavedení nových vynálezů a technologií do běžného života. Dokonce byl spoluzakladatelem Klubu českých turistů (11. června 1888).
Po smrti si přál být zpopelněn jako jeden z prvních Čechů. Tehdejší rakousko-uherské právo to neumožňovalo, proto byly jeho ostatky převezeny do Saska. Veškerý majetek v závěti daroval muzeu. Bylo mu 68 let, když 2. září 1894 zemřel.
