I když žijeme v poměrně liberální zemi, kojení na veřejnosti před zraky lidí je stále kontroverzním tématem. Pro některé jde o naprosto přirozenou věc, pro jiné je kojení mezi lidmi vyloženě nevkusné. Proč v nás vyvolává takové vášně? A jaké je to z pohledu matky, která potřebuje dát dítěti najíst?
Několikatýdenní dítě řve jako na lesy, protože má hlad, a vy s ním zrovna jedete v tramvaji a plně ho kojíte. Co teď? Vystoupit z tramvaje a utišit hlad svého mimina? Nakojit ho přímo v tramvaji z ňadra? Nebo s sebou brát lahvičku s odstříkaným mlékem? Každý to asi bude řešit trochu jinak, nicméně je důležité dítě nenechat trápit hlady.
Taky je dobré si uvědomit i to, že novorozenci a malá miminka mají hlad velice často, protože mají malý žaludek a potřebují hodně živin, aby mohla rychle růst.
U hladového kojence se může objevit navíc tzv. růstový spurt (nebo také zrychlený růst), kdy je dítě nenasytné a chce jíst mnohem častěji než je obvyklé. Dítě bude pravděpodobně více uplakané a nespokojené. Růstový spurt může trvat tři dny, ale také týden. Přestože existují období, kdy ho lze předvídat, každé dítě to může mít jinak.
Jak pohlížíte na kojení na veřejnosti?
Setkali jsme se s případem, kdy matka své dítě čas od času krmila z flašky odstříkaným mateřským mlékem, ale její mimčo se následně rozbrečelo, kdykoliv mu nabídla mléko od sebe. Daná maminka proto musela dítěti láhev (i dudlík) přestat dávat úplně, aby nedostalo hysterický záchvat, kdykoliv vidí maminčino prso. Tato situace se nazývá bojkotem kojení.
Proti kojení na veřejnosti nic nemáme, ale zároveň víme, že se i tato soukromá chvilka dá vyřešit velmi elegantně takřka kdekoliv, kdy cizí člověk člověk není nucen sledovat i to, co vidět nepotřebuje. Maminka si citlivá místa může překrýt hladovým dítkem tak, že není nic vidět. Stačí mít podprsenku na kojení a volné tričko, které si vyhrnete nahoru a prcek může dostat najíst kdekoliv.
Myslíme si, že je ideální, když má maminka na kojení klid a může se i s hladovým potomkem odebrat do ústraní, kde na krmení oba mají klid.
A jak to vnímáte vy?