• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Nastala astronomická zima. Dny se začnou opět prodlužovat

    21.12.2021
    Redakce

    Dnes odpoledne nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Přesně v 16:59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha a začne se pomalu vracet zpátky k rovníku. Na severní polokouli bude dnešní den nejkratší v roce. Od této chvíle se začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

    Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.

    Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je víc než čtvrt hodiny. O něco delší den tak prožijí lidé na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.

    Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes – například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“

    Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo 33 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 278 hodin.

    Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce – Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte