Kopecký se nebál poslat komunisty do háje, sám ale trpěl kvůli vlastní mysli

16.2.2021
Jitka Kačánová

Škola ho nikdy moc nebavila a gymnázium opustil hned v prvním ročníku. Převzít kožešnickou živnost po tátovi se mu také nechtělo. Raději se nořil do „bahna velkoměsta“, jak říkával svým nočním tahům po Praze, a dobýval ženy. A nejraději hrál. Tak, že v dobách své největší slávy býval miláčkem národa, kterému chodily desítky obdivných dopisů.

 

Psychóza

Kopeckého otec Vladimír měl nedaleko Václavského náměstí kožešnický salón a jeho matka Marta Grimmová bývala modelkou a později kloboučnicí. Jenže byla také židovkou, a proto se s ní její manžel za protektorátu rozvedl, aby kvůli jejímu neárijskému původu nepřišel o živnost. Mladý Miloš ji nakonec vyprovodil na transport do Osvětimi, odkud se už nikdy nevrátila. Byl přesvědčený, že kdyby ji otec neopustil, mohla skončit v Terezíně, kde byla šanci na přežití mnohem vyšší. Ani jeho samotného však jako židovského míšence pracovní tábor také neminul. V Bystřici na Benešovsku byl zadržován od poloviny roku 1944 až do konce války. Ztráta jeho milované matky i osobní útrapy během okupace byly nejspíš hlavním spouštěčem maniodepresivní psychózy, která ho pak sužovala celý život.

Za života byl obdivovatelem fašistů, pak ho nacisté umučili v koncentráku. Co nevíte o Rytíři české kultury Karlu Hašlerovi?

Stellu prohrál v šachu

Když se ale deprese přehoupla do mánie, byl okouzlující a neodolatelný. Během svého života se čtyřikrát oženil, míval ale i další milenky, o kterých často jeho manželky věděly. Poprvé se oženil v roce 1945 s  herečkou Stellou Zázvorkovou. Narodila se jim sice dcera Jana Kateřina, ale vydrželo jim to spolu jen něco málo přes rok. Kopecký nedokázal přestat se svými zálety a jednou Stellu dokonce prohrál v partii šachu. Přesto zůstali i po rozvodu přáteli, kteří se museli smířit i s tragickou sebevraždou vlastní dcery.

Kopecký se ještě oženil a rozvedl s řidičkou tramvaje Kateřinou a tanečnicí Janou a prožil několik let s herečkou Milenou Le Breux nebo režisérkou Věrou Chytilovou. Počtvrté a naposledy se oženil v roce 1966 s Janou Křečkovou. „Děkuji za dceru, zdá se být dobrá,“ napsal v den svatby do telegramu jejím rodičům. A měl pravdu. Jeho žena, se kterou měl dceru Barboru, s ním totiž zůstala až do konce života.

Génius Jan Zrzavý maloval v noci smutek a opuštěnost. Proč ho fascinovala prázdná a depresivní místa?

Štrosmajer a kráva nebeská

Důležitější než všechny nemoci a ženy pro něj byla ale práce. Prošel snad všemi pražskými divadly. Nejprve se do povědomí diváků zapsal jako komik, později přišly i velké dramatické role jako například Shakespearův Richard III. v Divadle na Vinohradech. Celonárodní popularitu mu ale zajistila televizní obrazovka, na které se objevil jako Baron Prášil, kurátor Katz, Petr Vok, Alfons Karásek nebo šílený baron Gorc z Gorceny ve filmu Tajemství hradu v Karpatech. Největší úspěch slavil jako prostořeký doktor Štrosmajer v Dietlově seriálu Nemocnice na kraji města. A jeho hlášky vrchní sestře Huňkové: „Kdyby blbost nadnášela, tak tu budete tu lítat jako holubička,“ nebo právě Stelle Zázvorkové: „Vy krááávo nebeská!“ zlidověly.

Jeho oblibu poněkud pošramotilo moderování pořadu kritizující emigraci ze socialistického Československa z roku 1984, ale pověst si napravil v roce 1987, kdy v projevu na sjezdu dramatických umělců nazval komunisty truchlivými postavami a vyzval je k odchodu, dokud je čas. Po revoluci Kopecký zápasil čím dál tím víc se svými démony a počátkem roku 1996 ho převezli do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde zemřel. Jeho žena Jana si nechala urnu s jeho popelem u sebe doma dalších 24 let, než se vydala za ním.

Poslední leč Alfonse Karáska bude vysílat Česká televize 28. 2. 2021 v 16:25 hodin.



Nepřehlédněte