Příhoda, která se stala jedné britské rodině po tom, co se nastěhovala do nového domu, stále nahání hrůzu a zároveň probouzí velkou zvědavost – do dnešních dnů totiž nevíme, jak příběh dopadl. Zprávy o rodině, kterou obtěžoval nebezpečný a agresivní přízrak, se v jednu chvíli absolutně odmlčely. Můžeme se tak jen dohadovat, zda byl konec jejich zážitků tak šťastný, že nestál za zmínku, nebo tak děsivý a neuvěřitelný, že se o něm raději nemluví.
Zpravodajství Manchester Evening News v nedávné době znovu připomnělo příběh, který se stal v roce 1994 v britském Benchillu. Do nového vysněného domova se sem právě přistěhovala nová rodina: Clare, její přítel a sedmiměsíční syn a spolu s nimi i její sestra. Jenže místo pohádkového života je čekaly zážitky jako z hororového filmu.
Clare tvrdí, že krátce poté, co se do domu nastěhovali, je začal obtěžovat tajemný přízrak. Zjevoval se výhradně v noci a údajně vypadal jako mnich z dávných dob. Jeho vzhled byl opravdu děsivý, měl popálenou tvář a doprovázel ho menší přízrak v podobě dítěte, který se schovával v záhybech mnichova dlouhého pláště. Situace velmi rychle eskalovala, když toto hrozivé stvoření začalo na rodinu útočit.
Podle slov vyděšené Clare začal duch členy rodiny napadat tak, že na ně házel zařízení domácnosti – talíře a další kusy nádobí, různé dekorace a dokonce i kus poličky. Bezradná rodina si přivolala na pomoc vikáře, kněze i několik jeptišek (to víte, byl rok 1994 a stalo se to ve Velké Británii).
Jeptišky daly Clare krucifix, který ale – nečekaně – neměl žádný efekt. Svatí muži zase zkusili nebezpečného ducha zahnat pomocí modliteb a svěcené vody, ale místo aby ho vypudili, ho evidentně jen popudili. Clare tvrdí, že útoky strašidelného přízraku se začaly stupňovat a jedné noci ji dokonce ledově studená ruka shodila dolů ze schodů. Rodina se začala bát o svůj holý život. Podle Clare byla jen otázka času, než se stane nějaké opravdu děsivé neštěstí.
Dům terorizované rodiny navštívil i reverend David Thomas, který se – také marně – pokoušel přízrak zahnat. Řekl: „V domě jsme pronesli různé modlitby, ale to je vše, co jsem mohl udělat. Myslím, že [Clare] je ohledně toho, co cítí, opravdu upřímná.“
Vyděšená rodina se rozhodla, že nebude dál riskovat život, a zažádala na městském úřadě o přidělení nového domu. Jenže na takové domy je čekací listina – a dlouhá. Poslední zprávy, které o rodině máme, popisují, že do jejich domu přišel tým „krotitelů duchů“.
Tito odborníci na paranormální jevy dům prozkoumali a konstatovali, že v jedné místnosti skutečně cítí přítomnost něčeho neobvyklého. Angela, jedna z týmu, vypověděla, že přízrak v domě doopravdy je, ale že to není obvyklý poltergeist – což je prý vyloženě zlý duch, který útočí na lidi právě házením předmětů. Angela byla přesvědčená, že tento duch děsivého mnicha s přízračným dítětem v plášti není zlý, jen zoufale volá o pomoc a snaží se všemi prostředky upoutat pozornost.
Vyčerpaná Clare prohlásila: „Mám tenhle dům opravdu ráda a nechci ho opustit. Jestli se toho [přízraku] dokážou zbavit, ráda tady zůstanu, ale právě teď jsem prostě opravdu vyděšená.“
A v ten moment se zprávy odmlčely. Nevíme, co se stalo dál – možná se krotitelům opravdu podařilo děsivé přízraky zahnat? Nebo se Clare i s celou rodinou včas přestěhovala do méně strašidelné domácnosti? Nebo…? Další možnosti snad radši ani nedomýšlet. Závěr i vysvětlení tohoto příběhu tak stále zůstávají nezodpovězenou záhadou. Ale možná, že tento děsivý zážitek znovu upoutá tolik pozornosti, jako v době, kdy se stal, a rodina, která v něm hrála hlavní roli, se ohlásí s uklidňujícím zakončením!
Zdroj: Manchester Evening News
