Inflace v Česku je nečekaně nízká. Byť z dlouhodobého hlediska zůstává vysoká. Nicméně dubnový údaj je příznivější, než prakticky kdokoli čekal. K poklesu inflace přispívá zmírňování tempa zdražování potravin či bydlení, ale také výrazné meziroční zlevnění pohonných hmot. Naftu čeští řidiči tankují nejlevněji ze zemí Visegrádské skupiny.
Dubnová inflace konkrétně činí 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň nečekala ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny. K nižší než očekávané inflaci výrazně přispělo výraznější než předpokládané uvedené zmírnění růstu cen potravin, ale také bydlení.
Zdražování zpomalilo
Třeba vejce ještě v březnu zdržovala o 76 procent, ale v dubnu už „jen“ o 41 procent. Citelně zmírnil také růst cen mouky, masa či mléka. Zejména obchodní řetězce tak reagovaly na déletrvající kampaň, jež se vede proti jejich cenotvorbě a stanovování nadměrných marží. Klesají ovšem také náklady zemědělcům a potravinářům, neboť zmírňuje rovněž zdražování cen klíčového vstupu, tedy energií. Byť dopad burzovního zlevnění energií, v čele s plynem a elektřinou, tuzemský výrobní sektor – a nejen zemědělci a potravináři – teprve ještě pocítí. Zejména však v příštím roce, až se do faktur koncových odběratelů bude moci šířeji promítnout dramatický pokles burzovních cen, k němuž dochází napříč EU jak v případě plynu, tak elektřiny. Mírnější než očekávaná inflace zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB zahájí ještě letos cyklus snižování svých úrokových sazeb.
Základní úroková sazba by tak koncem roku měla klesnout na 6,75 procenta z nynějších rovných sedmi procent. V příštím roce pak inflace v ČR sestoupí až do blízkosti cíle ČNB ve výši dvou procent. Ruku v ruce s tím půjde dolů také základní sazba ČNB. Do roku 2025 tak výrazně zlevní například hypotéky, což bude ovšem impulsem k nastartování růstu cen nemovitostí. Za celý letošní rok je však třeba počítat ještě s dvoucifernou inflací, a to průměrně celoročně ve výši 11,5 procenta.
Levnější nafta i benzin
K poklesu inflace mocně přispívá zlevňování pohonných hmot. To je rapidní a bude pokračovat i v příštím týdnu, v rozsahu dalších desítek haléřů. Nafta či benzin zlevňují především vlivem mezinárodních faktorů, jako je pokles cen ropy Brent a velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Ke zlevnění přispívá ovšem nadále poměrně silná úroveň koruny vůči dolaru a domácí daňová politika. Ta má silný dopad zvláště v případě nafty. Vždyť v porovnání ještě s rokem 2020 je nyní spotřební daň z motorové nafty po zahrnutí DPH zhruba o tři koruny na litr nižší.
To vše vede k tomu, že čeští majitelé dieselů tankují momentálně za jedny z nejnižších cen v rámci EU. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle nich tankují nafty levněji jen řidiči v Bulharsku, Rumunsku, Litvě a pak v Lucembursku a na Maltě. Česko má tak nyní nejlevnější naftu ze zemí Visegrádské skupiny. Přitom třeba Poláci mají tradičně pohonné hmoty vesměs citelně levnější než Češi. Češi naftu tankují znatelně levněji než Slováci nebo Maďaři, o Němcích či Rakušanech ani nemluvě.
V případě benzinu už to taková „sláva“ není. Čeští motoristé jej podle dat Evropské komise pořizují dráže než Poláci, Maďaři, Slováci, a dokonce i než Rakušané. Z okolních zemí jej tak mají dražší jen Němci. Česká vláda se chystá zvýšit spotřební daň z nafty a vrátit ji na úroveň platnou před loňským červnem. To po zahrnutí DPH bude znamenat zvýšení ceny litru motorové nafty o zhruba 1,80 koruny. Mělo by k němu dojít počátkem letošního srpna.
