Pod 93 oblouky viaduktu byly sklady nebo parkoviště
Projekt Negrelliho viadukt – příležitost pro kreativní město je dlouhodobý projekt CCEA MOBA, který se věnuje experimentování mezi architekturou, uměním a veřejným zájmem. Zastřešuje sérii aktivit a menších projektů vedoucích ke zkvalitnění městského prostoru v okolí karlínského viaduktu, mezi nimi také Léto pod viaduktem 2016. Na projekt se architekti z CCEA MOBA zaměřují od roku 2013. Chtějí upozornit na potenciál Negrelliho viaduktu a ověřit způsoby, jak ho začlenit do městského života.
Místo plné života
„Ústředním prvkem společenského života bude Negrelliho náměstí. V 74 obloucích viaduktu, které se nacházejí na karlínském břehu, vzniknou rozmanité možnosti pro trávení volného času,“ popisuje plány zástupce starosty Prahy 8 Petr Vilgus. „Model pronajímání oblouků nebude založen na čistě tržních principech, aby se z viaduktu nestala druhá Pařížská, tedy předražená ulice bez duše, která nijak neláká k návštěvě,“ dodává Vilgus.
Vznikne Negrelliho náměstí, Divadelní náměstí, park…
Koncepční studie atelieru MOBA studio počítá, že v maximální míře bude uchována stávající vegetace, která bude navíc doplněna souvislým stromořadím mezi parkovacími stáními.
Architektonická studie je zpracována s vědomím, že se jedná o kulturní památku a že není možné nové konstrukce do mostního tělesa jakkoliv kotvit. „Podporujeme co největší transparentnost prostor, uzavírání jednotlivých oblouků bude proto řešeno plně prosklenými samonosnými stěnami. Veškeré pískovcové stěny musejí zůstat po celou dobu užívání vizuálně kontrolovatelné a přístupné,“ stojí v návrhu ateliéru MOBA.
Stavbu nejdelšího evropského mostu řídil rytíř
Negrelliho viadukt je dlouhý 1110 metrů; do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. Stavba měla být svěřena Janu Pernerovi, který již vedl stavbu trati mezi Olomoucí a Prahou. Působil při navrhování trasy do Drážďan a zřejmě navrhl i trasu vedení Negrelliho viaduktu; ten ale zemřel při známé nehodě u choceňského tunelu v září 1845. Proto stavbu řídil inženýr Alois Negrelli, rytíř z Moldelbe (1799 v Itálii – 1858 ve Vídni). Dodavatelem byly firmy Vojtěcha Lanny st. a bratři Kleinové. Stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Most byl budován nad tehdy ještě neregulovanou řekou. Materiál byl přivážen po vodě z Kamýka nad Vltavou a opracováván na místě. Žula byla těžena ve Schwarzenberském lomu, dnes zatopeném Orlickou přehradou. Na stavbě pracovalo až 3000 dělníků různých národností. Šlo o ojedinělou stavbu, mnohde se v té době stavěly mosty ještě ze dřeva.
