Letošní léto prověřuje odolnost lesních porostů na Vysočině. Dlouhotrvající sucho a vysoké teploty se podepisují na stavu stromů viditelně, předčasně žloutnoucí a opadávající listí není výjimkou. Za tímto jevem se ale skrývají promyšlené evoluční strategie, jimiž různé druhy dřevin bojují o přežití.
Nejnápadněji reaguje bříza bělokorá. Má mělký kořenový systém neschopný čerpat vodu z hlubších vrstev půdy, a jakmile povrch vyschne, sáhne ke krajnímu řešení. „Aby zachránily své klíčové orgány, tedy kmen a kořeny, obětují listy. Ty nejprve zežloutnou a následně opadají mnohem dříve než u ostatních listnáčů. Jde o evoluční strategii přežití,“ popsala radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství Andrea Peňáz.
Ostatní listnáče mají jiné zbraně. Duby spoléhají na hluboké kůlové kořeny, kterými dosáhnou až na spodní vodu, a jejich listy navíc chrání silná vosková vrstva omezující výpar. Jasany zase umí velmi rychle regulovat průduchy na listech podle aktuální teploty a dostupné vláhy.
Zásadní otázkou je, zda oslabené stromy přežijí. Pokud k shozu listů dojde až v pozdním létě, celkové přežití stromu obvykle není ohroženo. V daném roce sice znovu neobrazí, ale při dostatku zimních a jarních srážek na jaře standardně vyraší z připravených pupenů. Kritická by naopak byla situace, kdy by extrémní sucho udeřilo na začátku vegetačního období. Stromy by musely vyrašit podruhé v jedné sezóně, což silně vyčerpává jejich zásobní látky a dlouhodobě snižuje jejich vitalitu.
Oslabené dřeviny navíc čelí dalšímu nebezpečí. Narušená obranyschopnost z nich dělá snadný cíl pro podkorní hmyz a dřevokazné houby. Peňáz proto vyzývá lesníky a vlastníky lesa, aby rozšířili monitoring i na chřadnoucí listnaté porosty, nejen na smrky ohrožené kůrovcem. „Nikdo z nás totiž nechce, aby se opakovala kůrovcová kalamita z minulých let,“ zdůraznila radní.
Zdroj: Kraj Vysočina
