Nejvíc času jí zaberou návštěvy obecních akcí a kreslení obrázků do kroniky, kam zapisuje speciálním perem všechny důležité události v zemi i ve Lhůtě, řekla při sobotní prezentaci kroniky Kalčíková, která je zastupitelkou obce. Ve Lhůtě žije 210 lidí.
„Nechtěli jsme elektronickou kroniku, v našich představách je navždy ručně psaná kniha,“ uvedla. Začínala v roce 2011 jako ilustrátorka. Když předchozí kronikářka s prací skončila, převzala v roce 2018 psaní, fotografování a malování obrázků akvarelovými pastelkami a perem s archivním černým inkoustem, který ani po dlouhých letech nevybledne. „Obrázek na celou stránku knihy formátu A3 mi trvá 15 až 18 hodin,“ řekla. Za každý rok, který má asi 20 stránek, jich namaluje pět až šest.
Kroniku musí vést každá obec jako ručně psanou nebo elektronickou podle zákona z roku 2006. Popsané svazky odevzdává do archivu, kde slouží pro badatele a historiky a digitalizují se. Aktuální kronika ve Lhůtě je datována od roku 1989. Každý rok začíná přehledem republikových událostí, které ovlivňují místní, a obecního dění, dále jsou tam důležitá rozhodnutí zastupitelů, stavby a opravy, činnosti spolků, kulturní a dětské akce, vítání občánků, ale také zprávy o počasí, úrodě ovoce a hub a kalamitách. „Není to po dnech. Je to výběr zajímavých věcí. Mám doma sešit, kam si celý rok píšu informace. Po konci roku je sesumíruju v počítači do kapitol a přepíšu,“ řekla Kalčíková.
Podle starostky Markéty Zučkové (Lhůta 2022) je kronikářka placena jen symbolicky. „Je to čistě dobrovolnická práce, hodiny, co tomu věnuje, by obec nezaplatila,“ řekla. Kroniku si lidé mohou prohlédnout na úřadě, nelze ji půjčovat domů. „Také na akcích v sále hospody. Předčítáme i ze starých kronik z archivu,“ uvedla. Ve Lhůtě s 650letou historií je více takto nadšených lidí – sokolové, hasiči, jedna žena vydává zpravodaj, další provozuje hospodu. „Je důležité, aby lidé měli zájem o dění. Obec by nikdy sama finančně nezvládla najmout si všechny služby,“ řekla. Malé obce mají problém sehnat kronikáře a starostové mají vedení kroniky vzhledem k řadě starostí jako poslední prioritu.
„Práce kronikáře má i v digitálním světě nezastupitelnou úlohu,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Podle šéfa krajského výboru pro regionální rozvoj Jana Vavřičky (STAN) mají informace z kroniky odolat času a sloužit budoucím generacím jako památka, poučení i jako praktický pomocník. Soutěže obecních kronik jsou v ČR ojedinělé. V pátém ročníku soutěžilo 42 kronik, o deset víc než v roce 2019, v regionu je 501 měst a obcí. Sedmičlenná porota hodnotila zápisy v letech 2019 až 2021. V kategorii 501 až 1500 obyvatel zvítězily Litohlavy, nad 1500 obyvateli Břasy na Rokycansku. Nejlepší elektronickou kroniku má Starý Plzenec.
Zdroj: ČTK
