Obec Lhůta zvítězila v soutěži o nejlepší ručně psanou kroniku mezi obcemi Plzeňského kraje do 500 obyvatel. Čtyřicetiletá kronikářka Eva Kalčíková, profesí květinářka, věnuje práci na kronice stovky hodin ročně.
Cheb získal unikátní historickou kroniku, kterou v 18. století sepsal tehdejší purkmistr města Johann Thomas Funk. Město ji zakoupilo za 1000 eur (asi 26 600 korun) od německé majitelky, která kroniku před téměř 40 lety koupila na bleším trhu ve Frankfurtu. Cheb chce nechat kroniku restaurovat, řekl starosta Antonín Jalovec (VPM).
Největší požáry v Liberci po druhé světové válce a v dalších částech Libereckého kraje po roce 1990 zachycuje nově vytvořená online kronika libereckých hasičů. Obsahuje i autentické vyprávění strůjce úspěšného pokusu o nezvyklém zdolání Ještědu z roku 1989.
Nejdříve bychom si měli říci, co je to vlastně bulvár. Známe ho z kontextu dnešní doby, ale ve skutečnosti je mnohem staršího data. Marie Sklodowská dostane Nobelovu cenu za fyziku. List pro ženy by napsal o jejich rodinných poměrech. Odborný časopis by popsal její objev. No a bulvár by napsal, jaké měla v okamžiku předání ceny spodní prádlo. Jistě, vychází vstříc určité části čtenářstva a čtenářů, které by zajímalo právě toto. Mistrem humbuku byl i jistý Phineas Taylor Barnum, jehož život svojí délkou v podstatě pokryl celé devatenácté století. O něm však psát nechci.
Stačí se do nich jenom začíst a podlehnout kouzlu starých časů, které rozhodně nebyly „zlaté“. Obyčejní lidé tehdy měli stejné starosti jako obyčejní lidé dnes – trápila je nepřízeň počasí a přítomnost cizích vojsk na našem území.
Přestože máme o životě a osobnosti franckého kupce Sáma jen málo jakýchkoli dokladů, jeden hodnověrný pramen se přece jen dochoval. Fredegarova kronika navíc vzdává vůdci kmenového svazu Slovanů nadšený hold a líčí jeho závratnou kariéru válečníka a vládce prvního velkého státního útvaru, Sámovy říše.
Zdánlivě jednoduchá otázka. Opravdu jenom zdánlivě. Egyptolog vám spatra vysvětlí historii určité starověké dynastie, protože má informace. Odborník na antiku vám podrobně popíše situaci v Římském Impériu a nezaváhá, protože má informace. Zde se však každý odborník ocitá na tenkém ledě. Připusťme nyní, že kněžna Libuše skutečně žila, že se nejedná o mýtus z české historie. Poprvé se o ní zmiňuje Kosmas ve své, latinsky psané, Kronice české. Nebude to již dlouho trvat a jeho rukopis se dožije úctyhodných devíti set let. Dvanácté století, to už je od nás opravdu hodně daleko. Kosmas byl na svoji dobu hluboce vzdělaným mužem. Studoval na různých místech Evropy, hlavně však v Lutychu (Belgie). Studoval nejen dílo Reginona z Prümu, jehož styl práce pak později použil. Studoval i díla antická, jako byl Vergilius, Horatius, Ovidius.
Pozoruhodné záznamy o výskytu UFA lze najít v dávno zapomenutém kronikářském díle vikáře a faráře Jiřího Václava Paroubka (1704-1778) z Líbeznic, nedaleko dnešního severního okraje Prahy. Jako očitý svědek zachytil události sedmileté války (1756-1763), a to včetně podivných znamení na nebi.
