V pondělí 28. září časně zrána byl při cestě na mši zavražděn český kníže svatý Václav. Ještě před smrtí se stačil zachytit rukou železného kruhu na dveřích chrámu, do něhož mu místní kněz zabránil vstoupit. Dodnes však nevíme, jak přesně vražda svatého Václava proběhla ani kterého roku k ní došlo…
Spory s Jindřichem Ptáčníkem
Zhruba do 60. let 20. století se Václavova smrt datovala již do roku 929. Ale jedna zmínka v kronikách někdy přepíše dějiny. V jedné takové kronice, kterou napsal benediktinský mnich Widukind z kláštera Corvey, dnes vděčíme za to, že zabití svatého Václava datujeme do doby o šest let později, až do roku 935. Widukindova Saská kronika datuje Václavovu vraždu ještě o rok později, až do roku 936.
„Jindřich potom přitáhl ku Praze, hradu Čechů, se vším vojskem a krále jejího vzal v poddanství, o čemž se vyprávějí jakési zázračné věci, protože je nemůžeme ověřit, považujeme za vhodné přejít mlčením. Byl to však Boleslavův bratr, který pokud žil, zůstával věrným a užitečným. Tak král, učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska,“ zapsal roku 929 Widukind.
Oním nejmenovaným Boleslavovým bratrem byl právě Václav, který tehdy ještě žil. O roce 936 se pak kronika zmiňuje: „Mezitím barbaři usilují o nové věci a řádí, a Bolizlav zavraždil svého bratra, muže křesťanského, a jak se vypráví, nejoddanějšího ve službě Boží, a obávaje se sousedního knížátka, poněvadž prý poslouchal rozkazů Sadů, vypověděl mu válku…“
Podle Widukindovy kroniky došlo k Václavově vraždě skutečně až v roce 936. Klíčové je ovšem slovo „mezitím“. Pravděpodobně mezi korunovací nového německého krále Oty I., k níž podle Widukinda došlo začátkem srpna 936 v Cáchách, a mezi vážným onemocněním krále Jindřicha Ptáčníka, jenž ochrnul na podzim roku 935 v důsledku záchvatu mozkové mrtvice.
Jakou smrtí Václav zemřel?
Pokud byl Václav zavražděn skutečně 28. září, těžko k němu mohlo dojít až roku 936, kdy už byl na trůně Ota. Pravděpodobnější se jeví skutečně rok 935. Ochrnutí Jindřicha Ptáčníka podnítilo Boleslava ke vzpouře nejen proti němu, ale i proti vlastnímu bratru, jenž se do té doby mocnému vladaři podvoloval.
Podle kanonického životopisu byl Václav skutečně na svátek sv. Kosmy a Damiána pozván bratrem do Staré Boleslavi na křtiny jeho syna. Po bohoslužbách Boleslav vyhověl Václavově prosbě, aby se zúčastnil hostiny a zůstal u něj přes noc. Během noci se Boleslav domluvil s dalšími spiklenci na vraždě, až Václav půjde na jitřní.
Ráno se Václav skutečně vydal do kostela, a když se ve vratech potkal se svým bratrem, poděkoval mu za pohostinnost. Boleslav ho pak se slovy, že teď mu poslouží ještě lépe, udeřil mečem do hlavy. Václav se však dokázal ubránit, Boleslava odzbrojil se slovy „Bůh ti odpusť, bratře“ a pospíchal ke chrámovým dveřím. Ty však byly pro něj zamčeny a Boleslavovi spiklenci Hněvsa, Česta a Tyra ho před nimi dostihli a ubili.
Udělal to Boleslav úmyslně?
Český historik Dušan Třeštík přišel v roce 2001 s teorií, podle níž Boleslav nechtěl Václava zabít, i když ke sporu mezi oběma bratry skutečně došlo. Václava pak omylem zabili Boleslavovi spiklenci, kteří se domnívali, že brání svého pána.
