Jasná koule se snesla z oblaků, popisuje kronikář z Líbeznic. Viděl na vlastní oči UFO?

Pozoruhodné záznamy o výskytu UFA lze najít v dávno zapomenutém kronikářském díle vikáře a faráře Jiřího Václava Paroubka (1704-1778) z Líbeznic, nedaleko dnešního severního okraje Prahy. Jako očitý svědek zachytil události sedmileté války (1756-1763), a to včetně podivných znamení na nebi.

Záhada hradu Okoř. Ukrývají tajemné chodby pod ním poklad?

Jiří Václav Paroubek popisuje celkem tři svědectví. To první bylo pozorováno 6. března 1757 v cca 5.30 hod.:

„K Slezku na obloze nebeské spatřila se nejprv hvězda veliká. Z ní vyšly neb spustily jako nějaké dva provazy uzlovaté neb jako hadi, aby se spolu jako mrskaly. Po chvíli udělali se z nich dva esy, to pošlo, a ukázala se bidla neb sochory jako u mar, a nad nimi byla senná kosa neb travní. To množství lidu vidělo, a trvalo to malou půl hodiny, a od Libeznic bylo to vidět přes (…) mezi Kostelcem a Brandejsem.“

Mystický chrám v Panenském Týnci. Je v něm zázračná energie, která budí euforii a uzdravuje?

Další dvě znamení byla pozorování téhož roku v červnu. Na svátek Božího těla 9. června „jasná koule z oblaků zvolna se spouštěla, kdežto žádné hvězdy hned po západu slunce nebylo viděti“. A 20. června byla v Kostelci nad Labem pozorována „šipka na obloze nebeské obrácená ku Praze, trvala asi 2 minuty a na kusy jako rozetnuta byla“.

Dnes bychom takové podivné jevy rovnou označili jako UFO, tento termín však farář Paroubek pochopitelně neznal. Bohabojný sluha Boží se ani nepokouší záhadné úkazy nějak vysvětlovat, pouze doufá, že půjde o znamení dobrá.

OBRAZEM: Tajemství Valdštejnské zahrady. Proč tam jsou podivní hadi a ropuchy?

Je možné, že česká bojiště skutečně takto navštívila nějaká cizí neznámá entita, aby se podívala, cože se to na Zemi děje? V takovém případě by měla co pozorovat. Sedmiletá válka, v níž se císařovna Marie Terezie pokoušela získat zpět dříve ztracené Kladsko a podstatnou část Slezska, nabyla takových rozměrů, že je jako vůbec první označovaná za celosvětovou. Celkem v ní padlo na půl milionů vojáků a zahynulo odhadem až 570 tisíc civilistů, a přesto je dnes téměř zapomenuta.

Petr Enc se stará o hroby vojáků, zná jejich jména. Na brandýském hřbitově jich je přes šestašedesát!

Připomenout si ji můžete včetně dobových reálií, pověstí, duchů, zjevení, strašidel i dochovaných památek v okolí Staré Boleslavi prostřednictvím právě vydané knihy Petra Ence Dávno zapomenutá bitva (AOS Publishing, 2018). Přímo do děje vás v ní pak vtáhnou fotografie bitevních scén Michaely Wecker.Bibliografie Petra Ence.