Trocha historie
Chrám v Panenském Týnci začal budovat zřejmě roku 1316 rytíř Plichta ze Žerotína, o kterém se v článku ještě zmíníme. Po požáru sousedního kláštera roku 1382 zůstala budova chrámu nedokončena.
V posledních letech městys v okrese Louny (Ústecký kraj) ležící asi 10 km od města Slaný navštíví stovky lidí za rok z různých koutů republiky právě kvůli načerpání energie z chrámu. Z pohledu psychotroniky nedostavěný chrám stojí na silné pozitivní zóně, která má křížový tvar. Tím, že se tu kříží dvě energetické zóny, jejich síla se násobí.
Zajímavost: Podobně pozitivní místo se nachází v Dolních Kounicích nedaleko Brna, jde o klášter Rosa Coeli.
Ostatně místo, které si středověcí stavitelé pro stavbu populárního chrámu vybrali, nebylo náhodné. Tehdejší stavitele zajímalo působení zemských a kosmických energií. Podle českého architekta a významného restaurátora Kamila Hilberta (1869 – 1933) chrám v Panenském Týnci stavěla huť Petra Parléře, která má na „svědomí“ Karlův most nebo Chrám Sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
Chrám v Panenském Týnci měří 21 metrů, je 9 metrů široký a přes 20 metrů vysoký. Tři lodní pilíře ze čtyř byly zbořeny, na tom čtvrtém částečně spočívá barokní zvonice.
Kde jsou ostatky Anežky České?
S historií chrámu v Panenském Týnci je spojena také svatá Anežka a rytíř Plichta, který byl synem Habarta ze Žerotína. Byl to on, kdo roku 1280 nechal pro Anežku postavit ženský klášter v Panenském Týnci, protože vyléčila jeho ženu z neplodnosti. Klášter později vyhořel.
Anežka zemřela v roce 1282, proto je možné, že klášter v Panenském Týnci navštívila osobně. Podle místních tu leží ostatky Sv. Anežky, po kterých se stále pátrá. Z kostela Sv. Františka v Praze, kde byla pohřbena, byly její ostatky vyzvednuty a přemístěny kdo ví kam.
Archeolog Leo Vrzal přinesl roku 2014 naději, který tu který provedl georadarový průzkum a srovnávací měření a 4 metry hluboko pod zemí byl objeven útvar, který má jiné složení a jinou hodnotu ve výsledku, než okolí.
„Zhruba v hloubce čtyř metrů v centrálním kněžišti jsme našli útvar, který má jiné složení, jinou hodnotu ve výsledku, který by mohl odpovídat našemu hledanému objektu. Původní podlaha objektu chrámu byla zhruba 150 až 160 cm pod úrovní současné podlahy. To znamená, že se nám potvrdila informace, že pohřební hloubka, do které se pochovávali mrtví, se pohybovala kolem 2 až 2,5 metru,“ říkal archeolog Leo Vrzal do médií před 3 lety.
Vzhledem ke své historii by se toto místo zdálo být jako vhodné pro spočinutí naší patronky. Jaké má pátrání po ostatních pokračování, není jasné. Česká média o tom mlčí. Vrzal poznamenal, že bude jasno, až dojdou k fyzickému kontaktu s tímto objektem, pokud by se udělala dostatečná sonda.
Nejpopulárnější památka roku 2014
Ve stejném roce se Panenský Týnec stal absolutním vítězem v soutěži DestinaCZe o nejoblíbenější místo na území ČR. O jeho oblíbenosti svědčí i řada svatebních obřadů, které se tu konají i vysoká návštěvnost.
„Tam měla svatbu moje dcera a je fakt, že jsem tu zvláštní sílu cítila. Moc ráda se tam vracím,“ napsala na Facebooku paní Olina.
„A ta energie! Mám z toho vždycky mravenčení v nohách,“ napsal pan Jirka.
Někteří návštěvníci poznamenali, že pozitivní vibrace z místa cítí pouze v době, kdy tam není tolik lidí. Podle některých je nejlepší tam jít pozdě večer, kdy je kolem klid. Někteří lidé nejsou na energie tak citliví.
„Energii jsem přímo necítil. Faktem ale je, že se mi znatelně zlepšila nálada a odjížděl jsem optimisticky naladěný,“ uvádí pan Jiří.
Duch místa?
Podle psychotronika Stanleyho Bradleyho (Stanislava Brázdy) se tu pohybuje hodný duch rytíře Plichty ze Žerotína, který chrám založil a v roce 1322 padl v bitvě u Mühldorfu ve službách krále Jana Lucemburského. Podle bývalého starosty městyse Panenský Týnec tu svého nejlepšího bojovníka nechal pochovat přímo Jan Lucemburský…
