Místní pověsti připomíná nová zážitková stezka pro děti s názvem Okolo Medlova za stříbrnými zvony, kterou v neděli 2. června ve 13 hodin otevřou u Hotelu Medlov na území destinační společnosti Koruna Vysočiny.
Jsou to příběhy, kterým jste možná uvěřili, protože vám je vyprávěl někdo známý. Nebojte, nejste jediní. Městské legendy k naší společnosti patří jako kdysi dávno patřily pověsti a různé legendy k životu našich předků. A že jich je! Pojďme se s některými z nich seznámit.
Došlo k němu v roce 1930 na sopce Mount Shasta a toto evidentně zcela hmotné zjevení dokonce nabídlo přítomnému důlnímu inženýrovi k vypití jakousi tekutinu… Opravdu žijeme ve světě, kde je možné cokoliv?
Dnes se rozdíl mezi tím, co je řád ve smyslu třeba řád templářů, johanitů nebo německých rytířů a co znamená řád jako vyznamenání zdá být jasný. Ale když se podíváme do historie, vidíme, že oba pojmy splývají. Jako v případě Řádu zlatého rouna.
Dnešní kočky domácí jsou pravděpodobně potomky divoké kočky Felis silvestris lybica, která pochází z oblasti Středního Východu. V současnosti žije na celém světě odhadem asi půl miliardy domácích koček a doprovázejí člověka posledních 10 tisíc let – z primitivních zemědělských sídlišť do městské džungle. Jak si ale jejich původ i význam vykládaly různé kultury v nejrůznějších obdobích historie?
Opravdu odvedl z města nejprve krysy a pak i děti? Nebo jde o podobenství o tom, že některému vábení prostě nejde odolat za žádnou cenu? Jak to vlastně bylo?
Stadice jsou v českých legendách zapsány jako místo, kde se zrodil vládnoucí přemyslovský rod. Ale severočeská víska do historie zasáhla ještě jednou a podivně. V polovině 15. století, kdy byly české země zdecimovány dlouhými husitskými válkami, se na stadické návsi objevil tajemný stařec, který o sobě prohlašoval, že je přímý potomek Přemyslovců a že se má stát novým českým králem.
Zdánlivě jednoduchá otázka. Opravdu jenom zdánlivě. Egyptolog vám spatra vysvětlí historii určité starověké dynastie, protože má informace. Odborník na antiku vám podrobně popíše situaci v Římském Impériu a nezaváhá, protože má informace. Zde se však každý odborník ocitá na tenkém ledě. Připusťme nyní, že kněžna Libuše skutečně žila, že se nejedná o mýtus z české historie. Poprvé se o ní zmiňuje Kosmas ve své, latinsky psané, Kronice české. Nebude to již dlouho trvat a jeho rukopis se dožije úctyhodných devíti set let. Dvanácté století, to už je od nás opravdu hodně daleko. Kosmas byl na svoji dobu hluboce vzdělaným mužem. Studoval na různých místech Evropy, hlavně však v Lutychu (Belgie). Studoval nejen dílo Reginona z Prümu, jehož styl práce pak později použil. Studoval i díla antická, jako byl Vergilius, Horatius, Ovidius.
Kdo by neznal pověst o Blaníku ukrývajícím ve svém nitru mocné vojsko, jež v době, kdy bude naši zemi nejhůře, vyrazí na pomoc. To je však jen nejznámější z legend o proslulé hoře – ve skutečnosti je Blaník přímo protkán mnoha dalšími mýty a pověstmi, které často pocházejí zřejmě již z keltských dob. Pojďme se společně vypravit do minulosti za bájnými rytíři, ovčáky, obdarovaným kovářem i pohřešovaným kameníkem.
Třebíč je kouzelné moravské město s mnoha památkami a významnými místy, z nichž některé byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Jedním z nich je i starobylá židovská čtvrť nacházející se v městské části Zámostí či Židy a patřící mezi největší židovské čtvrti v Evropě. Nedaleko ní se rozprostírá na ploše téměř 12 tisíc metrů čtverečních starý hřbitov, který pojí s městem zajímavá pověst. Než se však společně vypravíme do tajemného světa legend, řekněme si něco o historii města.
Bečov nad Teplou je malé, ale velmi půvabné městečko, jehož minulost i současnost jsou nerozlučně spojeny s tamním hradem a později zámkem. A právě pověst, která se ke hradu pojí, nám objasní, jak se dochoval téměř bez úprav vedle nového barokního sídla, i proč se na hradním nádvoří dodnes objevují červené, krev připomínající skvrny.
Na úpatí vrchu Třemošná v příbramské osadě Orlov bude v sobotu 22. září odhalena socha pána Brd, dobrého ducha Fabiána. Vytvořili ji studenti a učitelé z příbramské waldorfské školy podle návrhu malíře Ivana Bukovského, uvedla mluvčí radnice Pavlína Svobodová. Fabián byl podle pověsti brdským rytířem, kterého zlá čarodějnice proklela a proměnila v ducha.
Romantická zřícenina hradu Orlík vysoko nad městem Humpolec každoročně přitahuje velké množství návštěvníků. Stále stejně bedlivě naslouchají pověstem o zde ukrytém zlatém pokladu nebo tajných průzkumech nacistických vojsk za války. Pojďme se společně vydat na hrad plný pověstí a pověr.
Máme tu babí léto a určitě se shodneme, že je to ten nejideálnější čas pro výlety do přírody. Nabízí se spousta míst – romantických, pozoruhodných či tajemných. To vše splňuje jeden z našich nejznámějších a nejzajímavějších hradů, hrad Bezděz. Bývalé královské sídlo navštívil snad každý milovník historie nebo nadšený turista a určitě nám dá za pravdu, že je místem, na které se rádi vracíme. A pokud někdo z vás na Bezděz dosud nezavítal, třeba se nechá zlákat k výletu naším vyprávěním.
Báchorky pro malé děti anebo varování před nebezpečím? Pověsti o vodnících mohou ukazovat na zvlášť nebezpečná místa na Vltavě i jiných řekách nebo rybnících. Proto se vyplatí nebrat je na lehkou váhu ani dnes.
Oblíbený romantický hrádek Kokořín je perlou kraje, do kterého se zamiloval básník Karel Hynek Mácha. Právě po něm se region nazývá Máchův kraj – Kokořínsko. Místo inspirovalo i další umělce jako byl Antonín Mánes nebo Josef Navrátil. Jako správný hrad je i Kokořín opředen řadou legend a pověstí.
Pozoruhodné záznamy o výskytu UFA lze najít v dávno zapomenutém kronikářském díle vikáře a faráře Jiřího Václava Paroubka (1704-1778) z Líbeznic, nedaleko dnešního severního okraje Prahy. Jako očitý svědek zachytil události sedmileté války (1756-1763), a to včetně podivných znamení na nebi.
Středověký hrad Karlštejn zná snad každý, přestože ho třeba ještě nenavštívil. Najdete ho v městysi Karlštejn na Berounsku. Víte však, že není jediným Karlštejnem v České republice?
Pokud chcete navštívit opravdu strašidelné místo, vydejte na malý hřbitov u Noutonic na okrese Praha-západ. Nemá dobrou pověst. Ti, kdo ho navštívili, se tu setkali s řadou velmi podivných a racionálně nevysvětlitelných jevů.
Každé město s historií má svá tajemství. Jsou jako kolébky lidských osudů, které se vtiskávají do jejich ulic, zdí domů i tváří lidí, kteří v nich žijí. Bohatá minulost našeho hlavního města, které v sobě ukrývá tisíce příběhů, z něj tak učinila tichého vypravěče. A je jen na nás, zda jí budeme naslouchat.