Z historie Bezdězu
Zřícenina hradu se nachází na 604 m vysokém kopci nad stejnojmennou obcí nedaleko České Lípy. Bývalý majestátní hrad ve stylu rané gotiky založil český král Přemysl Otakar II. ve druhé polovině 13. století a výstavba probíhala mezi lety 1265–1278. Do české historie se Bezděz zapsal i jako místo, kde byl uvězněn pozdější král Václav II. společně se svou matkou Kunhutou. Oba sem byli přivezeni v lednu 1279 v době vpádu Braniborů do Čech a jimi zde byli střeženi. Kunhutě se v dubnu podařilo z hradu odjet do Prahy, Václav II. byl odvezen do Žitavy, kde v zajetí strávil další čtyři roky. Později se na Bezděz několikrát vrátil, než jej zastavil pánům z Dubé, protože potřeboval peníze.
Do konce 16. století se v historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z Dubé jej vykoupil až král Karel IV., který zde přechodně pobýval mezi lety 1351 a 1367 a mj. prý založil nedaleký rybník známý jako Máchovo jezero. Karlův syn Václav IV. dal hrad opět do zástavy. Dalšími vlastníky se stali markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z Michalovic a mnozí další. V roce 1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a vypálen.
Po roce 1624 Bezděz získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu sv. Augustina. V době pozvolného budování kláštera hrad dobyli roku 1642 Švédové. 20 let poté zde více jak po století fungoval klášter řádu montserratských benediktinů. V roce 1778 hrad dobylo pruské vojsko a Josef II nechal klášter zrušit. Poté hrad zůstal opuštěný, mniši jeho vybavení rozdali po okolních kostelích nebo je odvezli na své opatství do Emauz v Praze.
Až do roku 1932 zůstal Bezděz v majetku Valdštejnů a následně se dostal za symbolickou částku do vlastnictví Klubu československých turistů. V roce 1953 jej převzala státní památková péče a od 60. let připadl správě Okresního národního výboru v České Lípě, na jehož náklady byly na hradě prováděny záchranné a konzervační práce, jako například oprava hradní kaple, výměna střešní krytiny královského paláce, konzervace a opětovné zpřístupnění velké věže a obnova purkrabského paláce.
Po roce 1990 v dílčích etapách začaly probíhat konzervační a restaurátorské práce. Loni oprava části exteriéru kaple a letos se dokončila rekonstrukce templářského paláce, která trvala od roku 2009. Hrad je v současnosti majetkem státu a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav.
Bezděz v pověstech
S hradem se pojí hned několik pověstí. Těžko říci, která z nich je ta nejznámější; jedna vypráví o vzniku samotného kopce, na němž hrad stojí, další se zmiňuje o tajné chodbě, která Bezděz spojuje s jedním ze starých domů v dnešní Bělé, a často se vypráví i ta o bezdězském poustevníkovi. Během výstupu ze vsi k hradu si můžete připomenout především první zmíněnou, neboť vám ji sama cesta bude připomínat. A jak může cesta připomínat pověst?
Přijedete-li k Bezdězu od Bělé, například na kole po cyklotrase č. 3045, možná pojedete právě nad místy, kudy podle legendy vede k hradu tajná chodba. Nebyla nikdy oficiálně objevena, ale nejeden tradovaný příběh tvrdí, že zde vznikla – a ještě za podivných okolností. Za dob Albrechta z Valdštejna byl totiž na vrcholu Bezdězu zbudován klášter, kde byla umístěna kopie vzácné sošky Panny Marie Montserratské. Údajně měla zázračnou moc, její sláva se nesla po širém kraji a hrad se brzy stal vyhledávaným poutním místem. Poutníci prosící Pannu o pomoc jí nosili malé i velké dary – byly mezi nimi i šperky, peníze, prý i zlaté a stříbrné pruty. V klášteře se tak shromáždil velký poklad, který mniši bedlivě střežili. Když pak ke konci třicetileté války přitáhla švédská vojska, byl poklad ukryt. Dobyvatelé, jimž hrad brzy podlehl, sice část tohoto pokladu našli a odvezli, místní lidé ale stále věřili, že část přece jen zůstala na Bezdězu. Někteří se tedy pokusili poklad najít, ale nepovedlo se to nikomu. Prý ho totiž střeží v noci čerti chodící po hradbách, ale také ve zmíněné tajné podzemní chodbě. Kdyby byla pravda, že vede až do Bělé, jednalo by se patrně o nejdelší podzemní chodbu v Čechách. Popravdě řečeno, jak sami během cesty do kopce k hradu uvidíte, chodba by to musela být monumentální již jen kvůli převýšení, které by v nitru kopce musela překonat. Pověst nám ale neochvějně tvrdí, že na jaře roku 1810 se sedláci orající na poli pod hradem znenadání do této chodby propadli i s koňmi. Tak byla velká, že i koňský potah se do ní vešel. Prý se ale z temnoty ozývaly strašidelné zvuky, a tak byli sedláci strachy bez sebe a utekli hned, jakmile se jim podařilo koně vytáhnout. Odvahy si dodali až na druhý den, ale po díře do země už prý nezůstalo ani památky.
Na Bezděz na výlet
Tak jsme vás zlákali k výletu a rozhodli jste se na hrad vypravit? V tom případě se můžete bez potíží dopravit autem do obce Bezděz a zde jej zaparkovat na označeném placeném parkovišti. V případě, že pojedete na kole, doporučujeme jej uschovat například u některé z restaurací nebo jej dále vést, cesta nahoru k hradu je totiž nesjízdná v obou směrech. Můžete se tedy těšit na výstup do pořádného kopce, za který budete odměněni nádherným výhledem do kraje. Bezděz je bezesporu nejlepší vyhlídkou v oblasti, proto doporučujeme vzít si s sebou dalekohled a v dáli si prohlédnout například známý hrad Houska.
K bezdězskému hradu vede Křížová cesta s barokními kapličkami podél přístupové cesty. Přístupný je areál původního horního hradu (uvidíte významnou raně gotickou kapli s křížovou klenbou, starý královský palác a purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž a Velká věž, která slouží jako rozhledna. Prohlídku můžete absolvovat s průvodcem, nebo samostatně s textem.
