O co menší je severomoravská obec Velké Losiny, o to zajímavější je její architektura a historie. Lázeňské letovisko se nachází na úpatí jesenických hřebenů nedaleko Šumperka a láká turisty na zdejší renesanční zámek s ruční papírnou. Bývalá středověká vodní tvrz obklopená krásným parkem má ale i svou temnou stránku.
Inkvizice na Velkých Losinách
Velké Losiny prosluly nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly od roku 1678 do roku 1696 a padlo jim za oběť 56 osob, přičemž přímo na zámku byl zřízen inkviziční soud.
V českých zemích docházelo k čarodějnickým procesům jen lokálně a Losinsko, respektive celé Jesenicko, bylo jednou z takových lokalit. Podle místních legend vše začalo u jedné chudé ženy, které onemocněla kráva a nedojila mléko. Kořenářka jí poradila, že kráva musí sníst proměněnou hostii, a tak šla žena do sobotínského kostela a po přijímání vyplivla přijatou hostii do připraveného šátku. Viděl ji však ministrant, který vše okamžitě prozradil knězi. Ten uložil ženě pokání ve formě modlitby a propustil ji. Tím to ale neskončilo.
Záhy byla selka spolu se dvěma dalšími ženami nařknuta z čarodějnictví a do Velkých Losin přijel na pozvání pověrčivé regentky panství Angely Sibylly z Galle rakouský advokát Jindřich František Boblig, který začal „hon na čarodějnice“ v pravém slova smyslu. Hraběnka z Galle mu přidělila byt a denní stravu pro něj i pro sluhu a vyplácela mu nejen denní honorář, ale i tzv. čekací a stravné při komisionálních cestách. Boblig za to na panství zřídil inkviziční soud.
Majetek odsouzených měl teoreticky připadnout státu, prakticky ale propadal inkvizitorům a losinskému panstvu. Zájem sadistického a hrabivého Bobliga se tedy obrátil především směrem k těm, kteří vlastnili lány nebo jiné nemovitosti a nakonec poslal na smrt více než 100 nevinně odsouzených – 56 osob nechal upálit v Losinách, 48 v Šumperku.
Velké Losiny fascinují umělce
Čarodějnické procesy na Losinsku se staly předlohou pro známou knihu Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického a za šest let byl podle ní Otakar Vávra natočil stejnojmenný film, jenž patří mezi největší klenoty československé kinematografie. Řada scén se natáčela v exteriérech i interiérech losinského zámku. Ten okouzlil i režiséra Jakubiska, který jej použil jako jednu z lokací pro svůj velkofilm o největší vražedkyni světa – uherské hraběnce Alžbětě Báthoryové nazývané Čachtická paní.
Do Velkých Losin na výlet
Areál zámku je národní kulturní památkou a vlastní jej stát. Objekt je přístupný veřejnosti a v rámci jeho návštěvy (ve dvou prohlídkových okruzích) se můžete seznámit jak s historií stavby a souvisejících událostí, tak s ukázkou mimořádně cenných interiérů s bohatými uměleckými sbírkami. A když k tomu přidáte prohlídku sousední ruční papírny (poslední v Evropě) a procházku zámeckým i lázeňským parkem, máte postaráno o nezapomenutelný zážitek.
