• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Jak naši předci slavili čarodějnice? Nezávazně souložili v kouzelném lese a upalovali loutkám tělíčka

    Oheň je s 30. dubnem spojen už po mnoho generací. My ten den pálíme „čarodějnice“ po vzoru křesťanů. U nás se noci mezi posledním dubnem a prvním květnovým dnem říká filipojakubská (v 19. století byl 1. května slaven svátek světců Filipa a Jakuba Mladšího), u německy mluvících sousedů a ve Skandinávii je známá jako Valpuržina noc (podle svátku Sv. Valpurgy). Keltové s Galy slavili Beltein.

    Na pražském Břevnově se bude opět upalovat. A to nejen buřty

    Noc pálení ohňů podle kulturního historika Čeňka Zíbrta se k nám dostala pravděpodobně díky Němcům. Bohužel ani tato noc se nevyhnula různým zákazům. Nelíbilo se to v polovině 19. století, ani za druhé světové války ani v době komunistické nadvlády. V některých částech naší republiky se tento zvyk nedodržuje. V Praze i jejím okolí ano. Nicméně v roce 2018 se na území hlavního města nesmí zapalovat ohně, protože je sucho a horko.

    Komunisté spustili zdrcující úder na věřící. Brutální „Akce K“ na konci 50. let na 137 klášterů v jeden okamžik

    Co bylo ve zvyku?

    Lidé věřili, že je v povětří plno neviditelných čarodějnic a zlých duchů.

    Upalovala se loutka čarodějnice. Mladí skákali přes plameny. Ohně se zapalovaly na vršcích, kopcích, rozcestích nebo pastvinách a tančilo se kolem nich.

    Dalším zvykem bylo to, že se metalo zapálenými košťaty ve vzduchu. Ohořelé části se nosily na ochranu domu. Postavila se májka, uklízelo se a do oken se kvůli ochraně umísťovaly větvičky.

    Inkvizitorská bible popisuje zločiny čarodějnic. Upalovaly se proto, že mužům zaklínaly penisy

    Keltové a Galové

    Tomuto svátku však ve stejné datum přecházel ještě v dobách Keltů a Galů svátek Beltain (Belteine). Byl věnován bohu Belenovi uctívaném na západě Evropy jako bůh válek, který byl zároveň spojován se světlem, sluncem a léčitelstvím.

    Keltové svůj den začínali nocí, proto se Beltain slavil už 30. dubna, přestože připadá až na 1. května. Beltain byl svátkem přicházejícího jara, slunce a plodnosti, oslava života. Jeho opakem je Samhain (jím se inspiroval dnešní Halloween), který se slaví půl roku od Beltainu.

    FOTO: Čarodějnice a Beltain

    Čarodějnice a Beltain - BeiteinČarodějnice a Beltain - ČarodějniceČarodějnice a Beltain - Svatý Jakub.Čarodějnice a Beltain - Svatá ValpurgaČarodějnice a Beltain - Apoštol Filip

    Slovo „Beltine“ znamená Belenův oheň, popř. zářící oheň. Lidé zapalovali velké ohně a tančili kolem nich. Přikládali mu tu moc, že je očistí od špatných myšlenek a různých neduhů ze zimního období.

    Očistný oheň

    Očistec jako strašák středověkého člověka. Proč všechny děsil?

    Ženy a muži měli svůj oheň a mezi ně se vztyčila májka (symbolizující spojení mezi Nebem a Zemí). Také při Beltainu se pálily loutky, které pocházely ze Samhainu.

    Muži s ženami tančili kolem májky a potom se šli pomilovat do lesa. Tentokrát neplatily závazky, proto se obě pohlaví mohla chovat jako svobodná. Ženy si tak mohly vyzkoušet, zdali jsou schopny s jiným mužem zplodit potomky.

    Lidé věřili, že je tato noc magická a mohou spatřit víly. Potom vyhledávali menhiry, u kterých vyslovovali svá přání. Také si mohli něco přát během skákání přes oheň… To se samozřejmě nelíbilo církvi.

    Středověké hradiště připomínají už jen rozvaliny nad údolím Berounky. Na Tetíně zavraždili sv. Ludmilu

     



    Nepřehlédněte