Olomoucký kraj bude spolupracovat s Ruční papírnou ve Velkých Losinách na Šumpersku při snaze jejích majitelů a místních samospráv zapsat tuto národní kulturní památku spolu s dalšími pěti historickými papírnami v Polsku, Německu, Itálii a Španělsku na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Členy své rodiny surově napadl minulý týden dvacetiletý mladík ve Velkých Losinách na Šumpersku. Přivolaná policejní hlídka na agresivního muže, který po ní házel skleněné lahve a popelník, použila elektrický paralyzér.
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zmapovali přes 100 sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce. U Velkých Losin na Šumpersku a v Březové nad Svitavou na Svitavsku vznikají naučné stezky, které je připomenou.
Na zámku Velké Losiny, nechvalně známém hlavně čarodějnickými procesy ze 17. století, si ještě do 30. září můžete prohlédnout unikátní výstavu, která je věnována 50. výročí natáčení známého českého filmu Kladivo na čarodějnice. Předlohou k filmu byl román Václava Kaplického se scénářem a režií známého Otakara Vávry. Ve filmu účinkovaly tehdejší herecké špičky, Josef Kemr, Eduard Cupák, Vladimír Šmeral nebo Jiřina Štěpničková. Film byl natočen v roce 1969, ale protože tehdejšímu režimu připomínal známé metody vynucování přiznání a atmosféru strachu padesátých let, byl promítán jen v menších kinech a na televizních obrazovkách se dokonce objevil až v roce 1989.
Čarodějnické procesy byly v českých zemích ojedinělé. Jedinými místy, jež významněji postihly, se stalo Jesenicko a Šumpersko. Během 17. století zde bylo z čarodějnictví obviněno a upáleno kolem 200 lidí. Z toho polovinu měl na svědomí bezcitný a ziskuchtivý inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu. Podobně jako několik dalších osob zneužil svého postavení světského soudce k obohacování majetkem popravených lidí, jejichž doznání ke smyšleným zločinům si vynucoval torturou. A mířil vysoko – rozhodl se zlikvidovat i váženého šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera.
Mladším a nejmladším synům panovníků se dějinné události spíše vyhýbají. Pokud ovšem nezasáhne osud jako v případě Karla Ludvíka, třetího a nejmladšího syna rakouského arcivévody Františka Karla (1802 – 1878). Jeho starší bratři se oba stali císaři, jemu politika nic neříkala…
Je to velmi zvláštní muzeum, s ještě podivnějším průvodcem. Nevidíte ho, ukrývá se před vámi v malé, černé skříňce, a promlouvá k vám ze sluchátek, která máte na uších. Překročíte práh a uslyšíte sympatický hlas perverzního sadisty, sexuálního zvrhlíka, fanatika víry a paranoika, posedlého touhou po moci a mamonu, v jedné osobě. Jindřich František Boblig vzbuzuje hrůzu i po třech staletích.
