Přestože ve filmu najdeme celou řadu historických nepřesností, dobře navozuje atmosféru strachu a nedůvěry a divák se do děje brzy zcela ponoří. Film vznikal hned na několika místech, například v kostele sv. Jakuba Staršího v Praze-Kunraticích, na zámku Horažďovice, v kostele sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách a především na samotném losinském zámku.
Scény, které měly být původně vystřiženy, ale nakonec ve filmu zůstaly, jsou označeny velkým písmenem X. O natáčení filmu se zde můžeme dozvědět mnoho zákulisních zajímavostí. Například ve scénách, kde se vyskytují nahé dívky (koupel, výslechy), je na nich patrná bělejší kůže, jinak skrytá pod podprsenkou. Při výslechu děkana Lautnera zase kat polévá nebožáka kbelíkem vody a na dně kbelíku můžeme rozeznat evidenční číslo 01118X.
Vnučka tehdejšího kastelána Hana Hujberová vzpomíná, jak režisér Otakar Vávra potřeboval peřiny pro scénu, kde ve filmu leží opilý inkvizitor Boblig. Vypůjčil si je tedy od manželky kastelána. Na jednu ze scén si režisér pro změnu půjčil slepice od babičky, která však netušila, k jakému účelu poslouží. Asistent je za nohy podal jezdcům na koních a ti s nimi šlehali koně místo biče. Za mrtvé slepice pak dostali herci od babičky vyčiněno a scéna se nakonec do filmu ani nedostala.
Aranžmá velké hostiny v rytířském sále stálo 30 tisíc korun, což byla na tehdejší dobu úctyhodná suma. Jídlo bylo skutečné a jen velké dorty byly vyrobené z rohlíků. Hlavní postavy při hostině dostaly víno, vedlejší postavy však pouze vodu. Za účelem dosažení autentické, bujaré nálady asistent režiséra instruoval herce, aby se chovali jako papaláši ÚV KSČ na svých zasedáních.
Každopádně tento film o čarodějnických procesech, které se zde skutečně odehrály v letech 1678 – 1695, je důstojnou vzpomínkou na nevinné oběti lidské chamtivosti a zloby. Ponurou atmosféru nám dnes umocňuje také fakt, že film je černobílý a pro dnešního diváka tedy již neobvyklý.
Výstava samotná je umístěna v zámeckém letohrádku ze 17. století, jen pár kroků od samotného zámku. Pokud tedy budete mít do konce září do Velkých Losin cestu, určitě neopomeňte navštívit tuto unikátní výstavu, která se podle slov paní průvodkyně zřejmě již nebude nikde opakovat. Po jejím skončení budou vypůjčené kostýmy vráceny do Prahy a uloženy.
